Miroslav Konvalina: V čem jsou kanadské národní parky lepší než americké? Dávají vám větší volnost. A nechovají se tam k vám jako k blbcům
Deštné pralesy. 800 let staré stromy. Kapradiny. Unikátní příroda i volně pobíhající medvědi. Kanaďané jsou turisté, kteří milují přírodu. Potkáte je i v hluboko v lesích ve svých karavanech, kterými brázdí kanadské hvozdy… Bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina projel Kanadu od moře na západním pobřeží, ještě od amerického Vancouveru Island, až k deštným pralesům středního pásma. Do vysílání Dvojky se hlásil přímo z kanadské divočiny.
„Národní parky jsou tu velmi zajímavé. Nejsou tam cikády a množství nepříjemného hmyzu. Jsou tam až 800 let staré stromy a kapradiny, ve kterých se prodíráte jako v nějakém filmu,“ popisuje. Kanadské národní parky jsou proti těm americkým jiné. Dávají turistům větší volnost a vlastně vás nechají být.
Parkem za ručičku
„V těch amerických se k turistům chovají trochu jako k blbým,“ směje se. „Všechno mají přímo pod nosem. Dozvíte se, kam se kdy mají podívat dospělí a kam děti, nejlépe ve čtyřstupech. O medvědech vám vyprávějí, jako kdyby se o nich člověk neučil už na základce.“
V Kanadě nechají turistu být. Dostanete jen základní kurz, jak se chovat když potkáte medvěda. V Kanadě se totiž můžete setkat s medvědem černým (baribal) a s grizzlym. Nebezpeční jsou hlavně ti, kteří si už zvykli na zbytky jídla po turistech.
Jak se připravit na medvěda?
Koupte si rolničku, dělejte hluk a choďte ve čtyřčlenných skupinách. „Když narazíte na čerstvý medvědí trus, tak se dobře podívejte, jestli jsou v něm zbytky bobulí nebo rolniček,“ vtipkuje Konvalina. A když potkáte medvěda, doufejte, že z těch čtyř nebudete ten nejpomalejší.
Pár lidí ročně opravdu zemře
Takže v zásadě platí, že čím hlouběji se do parku dostanete, tím máte menší šanci narazit na agresivnější jedince. A pokud se budete chovat tak, jak vám doporučují rangeři, nenarazíte na ně vůbec. Podle statistik ale každým rokem to štěstí pár lidí nemá. „Úmrtí jsou tam hlášena tak tři až čtyři ročně.“
Medvědi, kteří se naučí chodit za lidmi, jsou hned odchytáváni a transportováni do center, kde se zkoumá, jestli ještě můžou být vypuštěni do volné přírody. Pokud ne, utratí se. Ročně to je tak kolem 1500 kusů. „Dělá se to hlavně tam, kde jsou ohrožení lidé. Navíc je těch žádostí mnohem víc, ale neúspěšných.“
Proč se v Kanadě lesní požáry vlastně vůbec nehasí? Řeší Kanaďané klimatické změny víc, než my? Proč se u nás nemluví o zamoření řek mikroplasty?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
