Miroslav Bobek: „Zvířata jsou nám podobná více, než bychom si asi chtěli připustit“

23. duben 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miroslav Bobek

Do Údolí slonů, ale také za hrochy i za gorilami, čápy černými či sokoly stěhovavými jsme se v úterý (23. dubna) vydali s ředitelem pražské zoo Miroslavem Bobkem.

Počasí se konečně umoudřilo a jaro zaťukalo na dveře. „Čekáme na sluníčko jako na smilování, protože zoologická zahrada závisí na návštěvnosti. Jakmile je pěkně, zájem roste.“ Radost má Miroslav Bobek také z dalších věcí. „Otevřeli jsme slavnostně Údolí slonů, což je nový výběh pro tato zvířata a rodina může chodit ven včetně nejmenšího člena Sity. Potěšilo mě také, že gorila Moja porodila ve španělském přírodním parku Cabárceno. V nejbližších týdnech se za ní chystám. Gorily považuji za trochu jiné lidi. Zvířata jsou nám podobná více, než bychom si asi chtěli připustit.“

Získat nové slony byl heroický kousek
V říjnu minulého roku se sloní stádo v pražské zoo rozrostlo o dva nové členy: osmiletou Janitu a o rok mladší Tamaru. Šrílanská strana nám samice darovala a dokonce zajistila jejich přepravu svým armádním letadlem. „Jejich transport je vždycky složitá věc. V podstatě je jedno, jestli je stěhujete z jednoho konce zoo na druhou, nebo mezi kontinenty. Je to vždycky malá vojenská operace, při které může nastat spousta komplikací.“ Získat slony je, podle Miroslava Bobka, obtížné a čím dál složitější. Některé země jejich vývoz už vůbec nepovolují. Noví jedinci jsou ale pro zoo důležití, protože jsou přínosem pro rozšíření genetické základny chovu. Jednání trvala 2 roky a do akce se prý zapojila celá škála lidí od politiků, podnikatelů až po českého velvyslance ČR v Indii s působností pro Šrí Lanku Miloslava Staška. „Když už byla zvířata na letišti, volali mu jiní velvyslanci, aby mu blahopřáli a vyzvídali, jak se mu to podařilo, protože chtějí pro svoje země také slony.“

Slonice Tamara a Janita

Něco i pro papoušky
Starý sloninec v pražské zoo je momentálně zakonzervovaný a donedávna sloužil jako karanténa. „Je ale v katastrofálním stavu a bude přestavěn na nový pavilon Amazonie. Návrh je velmi zajímavý a těším se, až se tam poprvé kopne. Neobejdeme se ovšem bez investiční podpory.“ Zoo prý také chystá nový pavilon pro papoušky: „Bude to už téměř rok, co nám před smrtí dárce Stanislav Rákos odkázal všechen svůj majetek. Když jsem s ním mluvil o novém pavilonu pro exotické ptáky, rozhodl se poslat nám peníze ihned. Ta velkorysost, s jakou zahradu podpořil, si zaslouží veřejné poděkování a úctu.“

Nechováme „flaškáče“
Mnozí z nás mají trochu zjednodušené představy o práci chovatelů. „Většina si myslí, že si se zvířaty hrají, ale je to především spousta práce, jako úklid či krmení. Kromě toho se snažíme, aby zvířata žila co nejpřirozenějším způsobem. Už proto, že ta krmená z lahve, tzv. flaškáči, už nemají chování, které je pro jejich druh přirozené. Jsou pak problémy s jejich zapojováním do skupiny. Kromě toho, v zoo nejsou jen chovatelé, ale celá škála dalších profesí proto, aby zahrada mohla plnit svůj úkol.“

Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek by brzy rád do Mongolska vypravil další transport s koňmi Převalského

Kde je doma?
V období 1993 až 2009 působil Miroslav Bobek v Českém rozhlase. V posledních letech jako ředitel divizí Online a Leonardo. „Byl jsem tady 20 let a rozhlas mi umožnil mnoho projektů, jako např. Africká odysea. Jsem mu vděčný, ale Leonardo už neexistuje, respektive existuje jako hodinový pořad, a to je podle mě špatně. Už se sem nevracím až tak rád, ale je to úžasná instituce s úchvatnou historií. Doma jsem teď v zoo.“

Více se dozvíte, pokud si poslechnete audiozáznam (u článku nahoře) rozhovoru s moderátorkou Marií Retkovou.

autor: eh
Spustit audio