Miluju, když si můžu vybrat, s kým budu pracovat. To je pro mě nejdůležitější
Herečka Lenka Vlasáková říká, že na herectví je hezké to, že si můžete vybírat. Někdy si zkusíte žánr lehčí, jindy zase drama. Jak vzpomíná na film Lea, za kterého získala Českého lva?
Film Lea z roku 1996 pro ni byl klíčový. Získal spoustu cen a byl dokonce nominovaný na Zlatý glóbus. Lenka Vlasáková ale netoužila stát se mezinárodní hvězdou. „Moje ambice tam nesahaly. Jsem pecivál a jsem ráda, že jsem tady. Jsem spokojená s tím, co je a co hraju. S tím, že jsem česká herečka.“
Letos je k vidění v šesti filmech. „Všechno to považuju za velké dary a štěstí. Jsem šťastná, že mě oslovují mladí režiséři. Současně pracuju i s takovými matadory jako Jirka Strach, se kterým se známe 30 let. Je to pro mě široká škála a nemám důvod si na nic stěžovat.“
Ve filmu i divadle potřebuje herečka svobodu. „Miluju, když si můžu vybrat, s kým budu pracovat. To je pro mě nejdůležitější.“
Jak vzpomíná na své začátky? Má raději filmovou kameru nebo divadelní prkna? Dluží něco divadlu? Má vytouženou roli? Cestuje ráda?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
