Co dělám v rozhlase:
V archivu Českého rozhlasu má jako archivář-specialista na starosti zejména katalogizaci, restaurování i digitalizaci starých fotografií a některých zvukových záznamů. A podílí se i na jejich zpřístupňování. Mezi jeho zájmy patří hudba, životní prostředí a moderní dějiny.
Před rozhlasem:
Po absolutoriu zvukové a obrazové techniky na VOŠ v Písku pokračoval ve studiích Filmové vědy na FF UK v Praze a FAMU, kde absolvoval nejprve obor Střihová skladba a poté Dokumentární tvorba se stáží na univerzitě v Itálii. Mezi jeho nejoceňovanější dokumentární filmy patří nejlepší český film roku 2003 na MFDF v Jihlavě Zlopověstné dítě (spolu s L. Královou), nebo celovečerní česko-italská filmová bajka Mír s tuleni (2007), oceněná též Grand Prix na největším čínském MFDF v Kantonu a uvedená v distribuci v českých, italských i severoamerických kinech. Jeho dokument Hranice v psychosomatice získal na jubilejním ročníku MFF Academia Film v Olomouci v roce 2010 cenu za Nejlepší český film v oblasti přírodních věd.
V témže roce absolvoval letní filmovou školu Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF) se zaměřením na restaurování a digitalizaci zvukových a obrazových záznamů v italské laboratoři L’Immagine Ritrovata v Bologni. A v roce 2011 zahraniční studium, specializované na archivaci, katalogizaci a prezentaci evropského kulturního dědictví v Institutu national de l'audiovisuel v Paříži. Podílel se na restaurování prvních českých zdigitalizovaných filmů Marketa Lazarová, Hoří, má panenko, Všichni dobří rodáci a Ostře sledované vlaky. Je autorem několika desítek odborných studií v tuzemských i zahraničních časopisech a monografiích či více jak dvou stovek popularizačních článků a recenzí. Svými texty přispíval do Lidových novin, časopisů Film a doba nebo Kino-ikon. Uspořádal a moderoval mezinárodní konference o historické reflexi druhé světové války (Jihlava, 2005), kurátorství a restaurování filmů v digitální éře (Uherské Hradiště, 2011), audiovizuálních médiích ve vzdělávání (Olomouc, 2012), nebo digitalizaci a restaurování archivních zvukových nahrávek a fotografií ve středoevropském regionu (Bratislava, 2015; Varšava, 2017). Do roku 2018 působil v mezirezortní komisi MŠMT a MKČR pro autorské právo a multimédia a složil zkoušky pro soudní znalce.
Od roku 2011 přednášel audiovizuální tvorbu i technologii a vedl semináře o archivaci, restaurování a digitalizaci nehmotného kulturního či historii na Slezské univerzitě v Opavě, Univerzitě Hradec Králové a FAMU v Praze, kde absolvoval doktorské studium v oblasti péče o kulturní dědictví ve filmu, fotografii a zvukových médiích. A do roku 2017 působil jako výzkumný pracovník a garant pro digitální restaurování slovenských filmů ve slovenském filmovém archivu.
Všechny články
-
Čeněk Chyský: Příklad krále Jiřího (2. 8. 1938)
Přečtěte si článek o rozhlasových přednáškách historika Čeňka Chyského v meziválečné době a o jeho zapojení do československého zahraničního vysílání v krizovém roce 1938.
-
Hlas zrady. Stopy Emanuela Moravce v rozhlasovém archivu
Archiv Českého rozhlasu uchovává několik desítek zvukových záznamů z let 1939–1945, na nichž hovoří Emanuel Moravec. O čem tyto historické dokumenty svědčí?
-
Prvorepublikové dějepisectví u mikrofonu
Přinášíme Vám dochované zvukové záznamy přednášek a nově zrestaurované fotografie těch historiků, kteří v letech první republiky promluvili do mikrofonu Radiojournalu.
-
Svatý Václav a tisícileté bytí českého státu – projev Ladislava Syllaby z roku 1929
Přinášíme archivní záznam projevu, který před devadesáti lety v rámci oslav svatováclavského milénia pronesl Masarykův osobní lékař Ladislav Syllaba.
-
Dvě zářijová výročí Oldřicha Nového (1924 – 1939 – 2019)
Před 95 lety zahájil český herec spolupráci s brněnským rozhlasem a před 80 lety měl premiéru jeho nejznámější film – Kristian.
-
120 let Oldřicha Nového
Před 120 lety se narodil Oldřich Nový. Připomeňte si jeho úspěšnou kariéru i životní osudy v doprovodu nově zrestaurovaných fotografií z Archivu Českého rozhlasu.
-
„Ať žije svět rovných a svobodných lidí.“ Proroctví Karla Čapka o tragickém osudu českého národa
Rozhlas na Štědrý den roku 1937 vysílal mírové poselství, během kterého se František Křižík a Karel Čapek snažili oslovit významné osobnosti. Nikomu se však nedovolali.