Milionářem se u nás může stát i popelář. Musí ale dávat každý měsíc tisícovku stranou, říká ekonom Radovan Vávra
„V ekonomii vlastně o čísla vůbec nejde. Ekonomie popisuje, jak se daří nám lidem,“ popisuje první host Blízkých setkání v roce 2022 ekonom a investor Radovan Vávra. Jak přečkat vysoké ceny energií? A jakou největší chybu Češi při hospodaření dělají?
„My ekonomové jsme víc kvantifikovaní sociologové. Víc se přehrabujeme ve společnostech, rodinách, zemích. A taky vidíme dopředu, jak to dopadne,“ říká host Terezy Kostkové na Dvojce.
„S přibývajícím věkem cítím větší a větší urgenci lidi varovat. A proto nesedím doma před obrazovkou a nekupuju akcie. Ale říkám lidem, co nás čeká.“ Největším problémem budou teď podle Radovana Vávry vysoké ceny elektřiny a plynu.
Babičku vezměte na zimu k sobě
„Vysoké ceny energií si musíme protrpět. S tím bohužel nikdo nic neudělá. Ta cena se definuje na burze. Je lepší lidem říkat, že to bude nepříjemné. Já mít babičku, která žije sama, vezmu si ji domů na celou zimu.“
„My Češi se v otázce peněz a osobních financí chováme málo racionálně. A to je něco, co se snažím změnit.“ Co je podle investora a bývalého bankéře největší chybou, kterou Češi ohledně financí dělají?
Největší finanční chyba Čechů
„Každý měsíc bychom si měli odložit nějakou částku stranou. A to neděláme. V podstatě je to primitivní babičkovská rada. Stačí si šetřit tisíc korun měsíčně. Milionářem se u nás tedy může stát i popelář. Ale musí dávat měsíčně tisícovku stranou.“
„Když dokážete neutratit všechny peníze, je to první krok k finanční nezávislosti a bohatství. Svůj finanční osud bychom měli mít ve svých rukách,“ doporučuje Radovan Vávra.
Kde se momentálně ekonomicky nacházíme a co je před námi? Jaký informacím bychom měli věřit? Jak dlouho bude trvat krize? Jaká je finanční gramotnost Čechů a jak se s dětmi bavit o penězích?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.