Mikroskop jako laboratoř. Brněnští vědci vylepšili elektronový mikroskop, umožní to sledovat reakce
Vědci vymysleli zajímavé rozšíření pro elektronové mikroskopy. Jejich „atomární zdroj“ je první svého druhu na světě a zásadně rozšiřuje využití mikroskopů. Laboratoře, které si atomární zdroj pořídí, už nebudou odkázány na „pouhé“ sledování vzorků, ale budou si moci připravit a hlavně sledovat i průběh chemických reakcí. To může být významné například při výzkumu nových materiálů.
Podle vědců, kteří se do tohoto dvouletého projektu zapojili, bude prototyp zařízení významný jak pro akademiky, tak i pro řadu průmyslových podniků. Díky vyvinutému atomárnímu zdroji totiž může každý elektronový mikroskop fungovat jako malá laboratoř.
Čtěte také
Podle Miroslava Kolíbala z Ústavu fyzikálního inženýrství Vysokého učení technického v Brně to bude zajímat třeba ocelárny a slévárny:
„Náš zdroj, který umí generovat atomární vodík, umožní pozorovat procesy, které se dějí ve vysokých pecích. Myslíme tím na výzkumné instituty, které se zabývají odezvou materiálů za extrémních podmínek,“ popisuje mentor čtyřčlenného týmu mladých vědců.
Proti klasickému optickému mikroskopu nabízí elektronový mnohem detailnější rozlišení. Pozorování probíhá ve vakuu a je náročné na povrchovou čistotu vzorku. Ke zkoumání se využívají záporně nabité elektronové, nebo kladně nabité iontové svazky.
Brněnské vědce, jak říká Miroslav Kolíbal, jako první na světě napadlo přivést do mikroskopu ještě třetí typ svazku – neutrální atomy vodíku.
Kolíbal přiznává, že nápad nosil v hlavě už mnoho let, teprve teď svou myšlenku popsal dvěma studentkám, které pak dokázaly napsat projekt, sehnat spolufinancování jak z veřejných zdrojů – od Technologické agentury –, tak i od jednoho z výrobců přístrojové techniky.
Teď mají v brněnském CEITECu k dispozici světově výjimečný atomární zdroj k elektronovému mikroskopu. Vědci plánují svůj projekt představit odborné veřejnosti na specializované konferenci.
Poslechněte si nejen reportáž Petra Kološe, ale celou Vědu Plus.
Dozvíte se, jak jsou účinné laicky doporučované antidepresivní přípravky a postupy. Teplota oceánů byla loni nejvyšší v historii měření od roku 1955. Archeologové našli v severním Ománu herní desku starou čtyři tisíce let. A jak se rodilo očkování proti neštovicím?
Související
-
Některé léky mohou poškozovat játra. Vědci vyvíjejí model orgánu ke sledování „4D“ mikroskopem
Čeští vědci se zapojili do mezinárodní výzkumné sítě, která se snaží vyvinout výzkumný model jater i zobrazovací techniky k jeho zkoumání.
-
Kryo-elektronové mikroskopy pomohly při studiu covidu. Vědci z Brna se je snaží zjednodušit
Klíčovými přístroji pro zkoumání virů jsou kryo-elektronové mikroskopy, které umožňují vědcům detailně popsat biologické struktury a jejich vlastnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
