Migranti v Drahonicích drží čtvrtý den hladovku. Protestují proti svému zadržování
Část uprchlíků v detenčním zařízení v Drahonicích pokračuje v protestní hladovce, kterou zahájili v úterý. Několik z nich už museli ošetřovat lékaři. Migranti si stěžují i na to, že je Česká republika drží v detenci dlouho. Na místě pomáhá i několik dobrovolníků, poskytují uprchlíkům hlavně psychickou podporu.
Podle posledních informací pokračuje v protestní hladovce v Drahonicích třicet Iráčanů a jeden Somálec. Podle policie ale není možné zjistit, kdo opravdu hladovku drží.
„Víme pouze to, že u některých cizinců, kteří se k hladovce hlásí nebo hlásili, lékařské vyšetření ukázalo, že obsah žaludku odpovídá příjmu potravy v řádu hodin, takže prokazatelně nehladověli,“ říká mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.
Podle Sáry Vidímové, jedné z dobrovolnic, která v Drahonicích působí, ale protest pokračuje. Zadržení si podle ní uvědomují, že se dopustili přestupku, když vstoupili na české území bez platného cestovního dokladu. Byli prý také smířeni s 90 dny zadržení v drahonickém detenčním zařízení.
„Problém je však ten, že v minulém týdnu dostala většina těchto lidí prodloužení zajištění o dalších 90 dnů. Nebylo jim to nijak vysvětleno, nebyla jim podána žádná doplňující informace. Zajištění je podmíněno správním vyhoštěním a lidé mají největší strach z deportace do země původu,“ vysvětluje Vidímová.
Podle reportérky ČRo Ivy Zítkové, která situaci v Drahonicích sleduje, několik protestujících sice bylo na lékařské prohlídce, protože si stěžovali na nevolnosti, neprokázalo se ale, že by jejich obtíže měly souvislost s hladověním.
Reportérka se s několika protestujícími uprchlíky spojila telefonicky a i přes velké jazykové potíže jí vysvětlili, že hladovku berou velmi vážně a jsou odhodláni v ní pokračovat i v dalších dnech. Ani jeden z nich ale nebyl ochotný prozradit své jméno, prý z obav z policie.
Problémy byly v táboře hlavně v úterý a ve středu. Několik migrantů se pořezalo, další napadl ochranku a sám se při tom zranil.
Různé doby pobytů v detenci
Uprchlíci protestují i kvůli tomu, že jim vadí doba, po kterou v detenci zůstávají. Požadují jasné datum, kdy budou moci odejít. Mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová upozorňuje, že existují tři různé způsoby řízení, podle kterých se s lidmi bez jakýchkoliv dokladů jedná.
„Každý případ je jiný. Jeden cizinec může být v zařízení tři dny, jiný tři měsíce. Záleží to na mnoha okolnostech. Včetně té, jestli cizinec s úřady spolupracuje, nebo ne,“ vysvětluje.
První způsob je takzvané readmisní řízení. Uprchlíka, kterého policisté chytnou třeba ve vlaku z Rakouska v Břeclavi, má u sebe lístek a je tedy průkazné, odkud přijel, vrátí policie na základě mezinárodních smluv do Rakouska.
Další způsob je podle dublinského nařízení, kdy je člověk vrácen do země, ve které má zažádáno o azyl. Poslední způsob není ani jeden ze zmiňovaných, a policie proto zahájí řízení o správním vyhoštění. Každý způsob má různé lhůty, proto jsou různé doby pobytů v detenci.
Ministerstvo vnitra uvádí, že v drahonickém zařízení je přibližně stovka migrantů. Kapacita je 240 lidí.
