Michal Suchánek režíroval svůj první film. Chybí mi teď to komandování lidí, směje se
Svět filmu ho provází od dětství a teď jako režisér dokončuje svůj první film. „Na natáčení jsem měl příšernej strach, jestli to zvládnu,“ svěřuje se v Blízkých setkáních.
Podle hry Večírek napsal scénář ke svému prvnímu filmu a poprvé si zkusil i profesi režiséra. „Jsem nervák a bylo to strašně těžký. Měl jsem omezenej počet natáčecích dní a pocit, že bych to všechno zahrál líp než herci. Celej den jsem běhal s vysílačkou po place a slyšel všechno, co říkaj blbě,“ směje se. „Když natáčení skončilo tak mi došlo, že mi strašně chybí to každodenní vypětí a komandování lidí,“ dodává se smíchem Michal Suchánek.
Není role jako role
„Jako dětský herec jsem nebyl žádný extra talent. Měl jsem asi hezký očička a vždycky jsem řekl, co po mně chtěli. Kam se hrabu na Tomáše Holého nebo Mirka Dlouhého, to byly šikovný děti." Jako herec v dospělosti už nechce hrát vážné role.
„Stydím se říkat věci cizích autorů, stydím se, protože to prostě neumím, ta intonace není dobrá a tak si radši píšu svoje věci, kterým věřím a můžu se za ně schovat,“ přiznává Michal Suchánek.
Jakou profesi ještě nezkusil? Jak dopadlo podnikání v devadesátých letech? A kdo je jeho nejlepší kámoš?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
