Michal Babor: „Dřevostavba byla dříve taková znouzectnost“

5. srpen 2011
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Michal Babor

Naším dnešním (5. srpna) hostem pořadu Je jaká je po 9:05 hodině byl Michal Babor, šéfredaktor časopisu Dřevo&Stavby.

Z historie víme, že u nás byl dříve vysoký počet dřevených staveb. Hned po jeskyních bylo dřevo nejvyužívanějším materiálem sloužícím k výstavbě příbytků. Dříve to byla taková znouzectnost. Naši předci měli k dispozici velké množství dřeva. To se tehdy využívalo v maximální míře. Díky tomu, že neměli tak vyspělé technologie, tak paradoxně vznikaly stavby, které byly velmi kvalitní. Uplatňovaly se různé tesařské spoje. Především ale nechyběla láska k tomuto materiálu, který člověka živil a rovněž mu dokázal zprostředkovat pocit střechy nad hlavou.“

Dřevostavbám dala červenou překvapivě až císařovna Marie Terezie: „Nebýt jejího zákazu stavby dřevěných domů, tak bychom neztratili kontinuitu a nebáli bychom se jich tak, jako dnes.“ Prozrazuje odborník Michal Babor, který vzápětí doplňuje: „Tomuto zákazu se ale nesmíme divit. Dřívější způsob vaření a topení na otevřeném ohni totiž způsoboval velké požáry měst.“

Dřevostavbu si nemusíme nutně představovat jako srub, roubenku či horskou chatu. Řada konstrukčních systémů, které se u ní používají, totiž využívá toho, že můžeme vnější plášť opatřit naprosto běžnou minerální omítkou. „Když tedy půjdete po ulici a budete si prohlížet domky, na první pohled vůbec nemusíte poznat, jestli se jedná či nejedná o dřevostavbu.“

Nicméně rozhodneme-li se postavit si dům, ve většině případů upřednostníme spíše kamenné stavení. Jak říká Michal Babor, není ale vůbec třeba mít obavy ze stavby dřevěné: „Tento strach má možná původ v tom, že každý někdy stavěl budku pro ptáky, boudu pro psa, zahradní domek či kůlnu. Víme, že taková konstrukce nic moc nevydrží. Nicméně je třeba říct, že dnešní dřevostavba pro bydlení je velice sofistikovaný systém založený na normách, spoustě experimentů a certifikací.“

Skanzen Přerov nad Labem (Střední Čechy - severovýchod - Polabí - 04)

Odborník přiznává, že je dřevo rozhodně citlivé vůči vlhkosti. Doplňuje ovšem, že se současnými izolačními materiály není problém pořídit si spodní stavbu tak, abychom se mokra nemuseli obávat. Důležité je také vybrat si kvalitní stavební firmu, která má dostatek zkušeností a dokáže moderními nástroji zabránit či minimalizovat škody způsobené vodou, škůdci či požárem. "Co se týče srubů a roubenek, ty samozřejmě nějakou ochranu vyžadují, ať už je to tlaková impregnace či chemické ošetření. Pokud jde o montované dřevostavby nebo o technologii "two by four", tak tam dřevo uzavíráme do pláště, takže se k němu brouk nemá jak dostat. Důležité je také zajistit vyváženou vlhkost, protože houby a hmyz napadají dřevo pouze pokud má určité procento vlhkosti." Dodává Michal Babor k ošetřování materiálu.

Více uslyšíte v záznamu rozhovoru moderátorky Stanislavy Lekešové.

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.