Mezzosopranistka Alžběta Vomáčková: "Zpěv si hodně užívám a vždy myslím na to, co zpívám“

Vycházející hvězda
Alžběta Vomáčková je podle odborníků vycházející operní hvězdou. Již dvakrát uspěla v mezinárodní pěvecké soutěži v Karlových Varech, jednou byla druhá a jednou třetí. „Zpívám od svých 12let v hudební škole a pomalu se dostávám do pěveckého prostředí.“
Na několika soutěžích se byla podle svých slov pouze podívat, aby věděla, jak to tam vypadá. „Vůbec mě nenapadlo, a to ani ve snu, že vyhraju druhou cenu a ještě za mnou přijde předsedkyně poroty a uzná můj projev. Bylo to opravdu šokující. Podle mě takto roste sebevědomí zpěváka. S tím ale rostou i nároky. A když pak člověk obhajuje, je těžké to ustát. Když ale vidíte ostatní, kteří zpívají s výrazem, tak to člověka donutí, aby to dělal stejně. Já si ale zpěv hodně užívám a vždy myslím na to, co zpívám. To je moje zásada.“

Talent nebo dřina?
Je to pouze talent nebo musí mít zpěvačka i něco navíc? „Je to hlavně dřina. Talent může být, ale bez dřiny a paní profesorky Brigity Šulcové, u které studuji dodnes, by byl talent k ničemu.“ Bez své profesorky si svůj profesní život představit nedovede, je jí oporou a vždy ji dokáže tzv. vyhecovat.

Neúspěch ji dokáže "nakopnout"
A uvažovala někdy o tom, že by se zpěvem tzv. sekla? „Asi ne, spíše, když se něco nepovedlo, tak mě to zamrzelo a nakoplo k dalšímu. I na konzervatoř jsem se dostala až napotřetí, ale mezitím jsem si udělala oděvní průmyslovku. Dnes jsem velmi ráda, že mám i jiné spolužáky. Vždy jsem věděla, že chci zpívat, a v době, kdy jsem nechodila na konzervatoř, jsem chodila na hodiny zpěvu soukromě.“

Alžběta Vomáčková|foto: Jan Sklenář

Hudba již od dětství
Ke zpěvu ji v dětství přivedl táta, který v České filharmonii hrál na violoncello. „Od mala jsem hrála na flétnu nebo jsem tančila a dá se říct, že nás táta ke zpěvu vedl i se sestrou. Táta doma cvičil klasickou hudbu, ale zároveň poslouchal bigbít a rockovou hudbu. Takže dnes ani já nejsem striktně na nic orientovaná. Mám ráda hudbu.“

A co jméno, resp. příjmení?
Jméno Alžběta Vomáčková je pro operní zpěvačku, zejména v zahraničí, asi trochu problematické. „V Česku to neřeším, toto příjmení se dobře pamatuje. Ale přiznávám, že to v zahraničí může být trochu problém. Zatím jsem o změně neuvažovala. Řešit to budu asi, až přijde nějaká nabídka.“

Více se dozvíte v rozhovoru Alžběty Vomáčkové s Marií Retkovou, který Dvojka vysílala v úterý 26. března po 11:00 hodině.
(Audio najdete v tomto článku.)