Meteorolog Žák: Adaptace na změnu klimatu je obtížná. Klimatických žalob může přibývat
Extrémní počasí si loni v Evropě vyžádalo více než 150 životů a způsobilo škody v přepočtu za nejméně 330 miliard korun. Jak se adaptovat na změnu klimatu? A mohou se stát klimatické žaloby běžnou praxí? Meteorolog Michal Žák ještě vysvětlí, proč je aprílové počasí aprílové, a připomeneme i jadernou katastrofu z dubna 1986.
„Na extrémní počasí je možné se připravit, v některých oblastech je ale příprava značně omezená. Adaptace na změnu klimatu je tedy sice možná hlavní cesta, kterou bychom se měli ubírat, pokud ale teploty stoupají tak, jak stoupají, a výkyvy se stávají natolik extrémními, je adaptace stále obtížnější,“ podotýká v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.
Horké vlny jako skrytý zabiják
Snížit počet obětí na životech je podle Žáka samozřejmě klíčové a je nutné na tom pracovat, je tam však jedno velké ,ale' v podobě dopadu vln horkého počasí v letním období. „Řada lidí obtížně snáší teploty, které přes den šplhají nad třicítku a v noci neklesnou pod 20 stupňů. Tropické noci jsou velmi zatěžující, a pokud jich je více v řadě za sebou, může to způsobit i předčasná úmrtí.“
Čtěte také
Podle studií zemřelo loni v Evropě vlivem horka předčasně více než 15 000 lidí, o rok dříve to bylo přes 60 000 lidí. Přizpůsobit se je ale mnohdy velmi těžké. „Často se to totiž týká starších lidí, kteří jsou hůře pohybliví, takže se jim nedaří přečkat horko v klimatizovaném prostoru. Mnoho lidí také horko bagatelizuje a podceňuje. Jak toto do budoucna řešit, je tedy velký otazník.“
V souvislosti s tím proto není vůbec překvapivé, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal nedávno za pravdu skupině švýcarských seniorek, které zažalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Nedostatečná opatření v době veder je podle jejich názoru ohrožovala na životě a porušovala tak jejich práva na rodinný a soukromý život. „Z klimatologického pohledu se domnívám, že se to může stát precedentem a podobných žalob bude přibývat,“ přitakává meteorolog.
Čas na změnu?
A ozývat by se zřejmě mohli i ovocnáři, vinaři nebo včelaři, na něž má klimatická změna nemalý dopad. „Jarní mrazy, které teď zažíváme, jsou velmi ničivé, škody jsou obrovské. Bohužel ale opět je adaptace velmi složitá, protože při teplotách, které klesají až k -5 °C, už klasické metody ochrany vegetace, jako je třeba zakuřování, přestávají fungovat.“
Čtěte také
Vegetace se dá samozřejmě ochránit i dalšími metodami, jako je například pokládání topných kabelů po vinicích nebo po sadech, je to ale velmi nákladné. „Topné kabely chrání před teplotami až do -9 °C, což by nám v posledních dnech stačilo, náklady se ale pohybují až kolem půl milionu korun na jeden hektar. Když si tedy potom spočítáme, kolik by stálo ovoce nebo víno, je otázka, jaké ceny jsme ochotni za toto zaplatit,“ pokládá zásadní otázku Žák.
Současně připouští, že méně nákladnou možností je pěstování jiných, odolnějších odrůd. To ale podle něj může v případě ovoce vést k nižším výnosům, v případě vína k menší oblibě mezi spotřebiteli. „Čili je tu docela velký prostor k zamyšlení, co s tím do budoucna, protože jak vidíme v posledních letech, jarní mrazy se vyskytují často a škody jsou velké. Je tedy evidentní, že je čas na významnější změny.“
Související
-
Jan Daňhelka: Poslední ladovská zima byla v roce 2006. Dílčí tání je dnes opravdu častější
„Střídání teplot v průběhu zimy se u nás vyskytovalo vždy. Problémem ale je, jak často se to teď stává,“ upozorňuje ředitel Českého hydrometeorologického ústavu.
-
‚Naše klima se mění hrozivým tempem.‘ Vědce znepokojuje extrémní počasí po celém světě
Eskalující klimatické změny může letos umocnit jev zvaný El Niňo, který obvykle zvyšuje teplotu vody v částech světového oceánu a může mít globální důsledky.
-
Geolog Cílek: Žijeme ve věku černých labutí? Tornáda na Moravě nebo vedra v Kanadě by o tom svědčila
Ničivá tornáda v Čechách, teplotní extrémy ve Skandinávii či v Kanadě nebo tání ledovců. Je čas položit si znovu otázku, co se děje s klimatem? Jak zastavit oteplování?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.