Meteorolog Michal Žák: Extrémních výkyvů počasí bude přibývat. Letošní červen už má teď více teplotních rekordů než ten loňský
Svět má za sebou druhý nejteplejší květen od začátku měření, průměrná teplota dosáhla téměř 16 stupňů. Informovala o tom unijní meteorologická služba Copernicus. „Od června 2023 jedeme v režimu, že každý měsíc je buď globálně nejteplejší, nebo druhý nejteplejší,“ říká meteorolog Michal Žák. Proč se Arktida otepluje rychleji než ostatní části země. Jak se k nám dostal kouř z požárů v Kanadě? A vydrží o víkendu slunečné a teplé počasí?
V porovnání s měřeními z let 1991 až 2020 stouply současné teploty průměrně o půl stupně. Oproti druhé polovině 19. století, kdy se začaly vést statistiky o počasí, pak dokonce o 1,5 stupně.
„Výkyv směrem k nejvyšším teplotám je opravdu významný a v krátkodobém horizontu už je nad jedním z cílů pařížské klimatické dohody,“ konstatuje Žák a dodává, že tento trend bude pokračovat. „V letošním červnu zatím padlo globálně více teplotních rekordů než v loňském červnu za celý měsíc. A to je zatím 13. června.“
Čtěte také
Teplotně nadprůměrné bylo ale i jaro pouze na území České republiky. Zatímco květen byl spíše chladnější, rekordy padaly hlavně v březnu a dubnu. Naopak srážky byly na většině území poměrně chudé.
Výkyvy počasí mohou zároveň ovlivňovat i klima na jiných místech planety. Například přinášejí sníh do Afriky, sucha do Evropy nebo zrychlují zánik ledovců.
„Tání grónských ledovců je velmi znepokojivé, protože voda z nich je sladká a dostává se do slané vody severního Atlantiku a tím dochází k ovlivnění proudění,“ vysvětluje Žák. „Golfský proud se zpomaluje a to může mít poměrně závažné dopady.“
Prší mikroplasty
Klimatická změna může mít i celou řadu dalších průvodních jevů. V České republice můžeme třeba pozorovat častější výskyt tzv. supercel.
„Supercela je jedna z nejsilnějších forem bouřek, které u nás můžeme zažít a registrovat. Jedná se o osamocenou bouřkovou buňku, která je zpravidla velmi mohutná a může existovat několik hodin,“ popisuje Žák. „Jsou potenciálně nebezpečné, protože mívají intenzivní doprovodné jevy, jako jsou přívalové srážky a silná krupobití.“
Častěji se setkáváme i s dalšími jevy, které ovlivňují naše počasí – ať už je to písek ze Sahary, který přináší velkou oblačnost, nebo nyní kouř z požárů v Kanadě.
Čtěte také
Nebezpečné mohou být i chemické látky a umělé částice, které se do ovzduší dostávají zejména v důsledku průmyslové výroby.
„V dešti mohou být obsaženy látky, které se dostávají do atmosféry z chemické výroby a jejich výrobků, jako jsou teflonové pánve nebo změkčovadla. Také na nás můžou pršet mikroplasty,“ vyjmenovává Žák. „Je to závažný problém. I kdybychom příslušné látky okamžitě přestali používat, bude trvat minimálně desítky let, než se jejich množství v přírodě začne snižovat.“
Předpověď na víkend
Meteorologové předpokládají, že extremita počasí se bude i nadále zvyšovat. V Česku patří k jejím hlavním projevům sucho a vlny veder.
Odhadnout předem, jak teplé léto nás čeká, zatím ale není možné. Spolehlivé jsou předpovědi na pět až šest dnů dopředu. Na to vzdálenější období je to pouze výhled, který se může proměňovat.
Tropické teploty přijdou minimálně tento víkend.
„Nejteplejším dnem bude neděle, kdy teploty můžou hlavně v Čechách vyšplhat až na 32 stupňů. Bude to jenom krátká epizoda. V noci na pondělí přijde studená fronta a s ní můžou přijít i silné bouřky. Ale to ještě upřesníme,“ slibuje Žák.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
