Meteor o zrcadlových genech, srážce galaxií a vzniku zemědělství

Zrcadlové geny rejnoka

Rejnok|foto: troy carroll, Pexels, Licence Pexels, ©

Ačkoli to na první pohled nevypadá, i rejnok je ryba. Vědci si všimli podivné skutečnosti. Dva druhy rejnoků byly ohroženy rybolovem. Pak přišel zákaz lovu. Rejnoku něžnému zákaz pomohl, jeho stavy stouply. Rejnoku hvězdnatému se to ale nepovedlo. Vědci se rozhodli prozkoumat genetickou informaci tohoto rejnoka, který se dělí na dvou skupin a zjistili pozoruhodnou věc. Zprvu to vypadalo jako chyba, ale pak se ukázalo, že má rejnok část dědičné informace zrcadlově převrácenu. Proč? A k čemu to vede? To popisoval biolog Jaroslav Petr.

První dvojplanetka

Dvojplanetka (90) Antiope|foto: European Southern Observatory

Dnes známe 1 milion a 300 tisíc planetek! A pozor, některé z nich nelétají osamoceně. 7. června 1978 amatérský astronom James McMahon z Kalifornie natrefil na podivnou věc. Jednu hvězdu na pět sekund zakryla planetka Herculina. To by nebylo nic neobvyklého, kdyby po asi půldruhé minutě nenastalo zatmění druhé, o něco delší. Že by prostorem letěly dvě planetky těsně za sebou? Kdepak! Kolem planetky obíhá její vlastí měsíc! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Co zbyde po srážce galaxií?

V souhvězdí Persea se nachází kupa galaxií. Ty jsou 240 milionů světelných let daleko. Co je na této kupě zajímavého? Jistá nesrovnalost, kterou předloni změřila kosmická družice Euclid. V kupě jako by přebývalo záření. Astronomové zjistili, že pochází z ohromného počtu kulových hvězdokup. Ty se ale nenacházejí jen v galaxiích, ale i prostoru mezi nimi. Pomůže to objasnit, jak vznikají? Mohou za to srážky galaxií? O tom uvažoval prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze.

Dá se dohnat přerušený spánek?

Spánek|foto:Pexels, Licence Pexels, ©

Chování lidí a zvířat v průběhu spánku charakterizuje klid, jenž je zvratný po nějakém podnětu. To odlišuje spánek od bezvědomí. Charakteristická bývá poloha těla. Práh nabuzení je vyšší: docílit pohybovou odpověď vyžaduje intenzivnější podnět než u organismu, který je bdělý. A patří sem jev, kterému se říká rebound, nevyspaný člověk i zvíře ztrátu dohánějí, spí déle. To v Meteoru popisoval MUDr. František Koukolík.

Vzniklo zemědělství díky náboženství?

Zemědělství|foto:Shutterstock

Tradiční výklad, který se učíme ve škole říká, že lidé postupně změnili způsob obživy a místo sběru začali plodiny pěstovat. Vyvinulo se zemědělství a ustala nutnost putovat z místa na místo. Vznikl prostor usadit se, stavět stále větší, pohodlnější a odolnější obydlí. Vyrostla města, lidé se začal více sdružovat a byl tu najednou prostor i pro duchovno. Vzniklo náboženství a chrámy.

Nové archeologické lokality v okolí Tureckého Göbeklitepe svědčí o opaku. Možná přišlo jako první náboženství a lidé si uvědomili, že nemusejí potravu jen sbírat, ale sami ji aktivně pěstovat - tedy obdělávat půdu. Bylo to tak? O objevech informoval prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Je koření chemickou ochranou?

Koření|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Vědci uskutečnili pečlivý laboratorní výzkum toho, jak jednotlivé druhy koření potlačují růst bakterií. Do výzkumu zahrnuli 30 druhů koření a řadu bakteriálních kmenů. Závěr je jasný – koření je chemickou ochranou našich potravin, není to jen o chuti.

Tyto a další zajímavosti napsal prof. Miroslav Raab z Ústavu makromolekulární chemie AV, do své knihy Molekulární kuchyně, kterou vydalo nakladatelství Dauphin Daniela Podhradského. V Meteoru z ní čte Milan Šteindler.