Meteor o zemětřesení z větru, ztraceném městě Inků a antidepresivech
Poslechněte si:
- 01:28 Způsobuje vítr zemětřesení?
- 09:56 Objev ztraceného města Inků
- 14:36 Je na Měsíci v noci tma?
- 24:24 Raci na antidepresivech
- 33:22 Marie Curie-Sklodowská - Příběh lásky zvané radium
Způsobuje vítr zemětřesení?
U vichřice asi nikoho nepřekvapí, že může vyvolat zemětřesení. Přesněji řečeno, že nárazy větru rozkmitají půdu natolik, že ty otřesy zaznamenají i seismometry. Přestože takových vichrů máme u nás jako šafránu, vědcům studium zemětřesení vyvolaného větry velmi pomáhá. Vítr, i když je slabý, chvěje Zemí neustále, i když jen drobně. Pro seismometry to byl celá desetiletí jen takový šum, ale vědci se ho v poslední době naučili využívat ke studiu zemského nitra. A nejen tento větrný šum. Potvrdil nám to prof. Jiří Zahradník z MFF UK.
Objev ztraceného města Inků
Některé indiánské národy v předkolumbovské Americe vybudovaly pokročilé civilizace. Patřili mezi ně Inkové, kteří obývali severozápadní část Jižní Ameriky. Potom začali přicházet Evropané. Ti původní obyvatele zmasakrovali a jejich sídla zničili. Výstavná střediska zmizela a nadále přetrvávala jen ve vzpomínkách, které se časem proměnily v báje, mýty, legendy. A pak přišel senzační objev: 24. července 1911 americký historik Hiram Bingham objevuje "ztracené město Inků" Machu Picchu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Je na Měsíci v noci tma?
Možná si řeknete: co by tam bylo jiného? Noc znamená, že je Slunce pod obzorem. Není Slunce, není světlo, takže musí být tma. Jenomže ono je to mnohem složitější. V našem prázdninovém astronomickém okénku nás o tom přesvědčil prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Slunce např. putuje po měsíční obloze 30x pomaleji než při pohledu ze Země. Znamená to, že i 30x pomaleji zapadá. Měsíc nemá atmosféru a tak, když zapadne sluneční kotouč, objeví se sluneční koróna, která měsíční krajinu osvětluje i po západu.
Raci na antidepresivech
Dvacet čtyři hodin ve vodě kontaminované antidepresivy. To je smutná realita pro mnoho živočichů. Pacienti tyto látky vylučují ze svých těl a končí v odpadním systému, který si s nimi nedokáže poradit. Vědci studovali vliv antidepresiv na raky. Vymysleli k tomu zajímavý experiment, který pomohl upřesnit, jak se změní chování raka pod vlivem prášků. Výsledky popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Marie Curie-Sklodowská - Příběh lásky zvané radium
Pierre Curie a Marie Curie Sklodowská - snad nejznámější vědecký pár historie. Jejich výzkum radioaktivity znamenal obrovský pokrok. Odměnou jim byly Nobelovy ceny i celosvětové uznání. Ruku v ruce s bádáním se jejich životem vinula i láska. Této mimořádné dvojici pracující v obtížných podmínkách, se věnuje třídílné rozhlasové pásmo Josefa Kleibla vysílané v Meteoru roku 1981 s názvem „Příběh lásky zvané radium“. V Meteoru jsme si ho po mnoha letech připomněli, tentokrát druhý díl.
Související
-
Jubilejní 3000. díl Meteoru s Jiřím Grygarem. Po 58 letech se pořad vrací do jeskyní jako poprvé
Jeden z nejposlouchanějších pořadů Dvojky slaví, vysíláme již 3000. díl. Populárně-vědecký magazín se vrací do prostředí jeskyní, kde se natáčelo poprvé.
-
Meteor o bezhlavém plži, gravitačních vlnách a magnetických očích
01:33 Plž bezhlavým rytířem 11:29 Objev krevního oběhu 16:28 Co se dá vyčíst z gravitačních vln? 29:35 Poklady školních sbírek 42:15 Vnímají zvířata magnetické pole?
-
Meteor o zvucích z Marsu, záludnosti molekul a kamarádství dinosaurů
01:29 První zvuky z Marsu 19:25 Objev zrcadlové kapaliny 25:09 Kamarádili spolu dinosauři? 34:48 Masožravé houby 42:20 Jak se hmyz vyrovnává s výkyvem teplot?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
