Meteor o zemětřesení z větru, ztraceném městě Inků a antidepresivech

24. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rak říční
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:28 Způsobuje vítr zemětřesení?
  • 09:56 Objev ztraceného města Inků
  • 14:36 Je na Měsíci v noci tma?
  • 24:24 Raci na antidepresivech
  • 33:22 Marie Curie-Sklodowská - Příběh lásky zvané radium

Způsobuje vítr zemětřesení?

Velká zemětřesení dokážou bořit budovy

U vichřice asi nikoho nepřekvapí, že může vyvolat zemětřesení. Přesněji řečeno, že nárazy větru rozkmitají půdu natolik, že ty otřesy zaznamenají i seismometry. Přestože takových vichrů máme u nás jako šafránu, vědcům studium zemětřesení vyvolaného větry velmi pomáhá. Vítr, i když je slabý, chvěje Zemí neustále, i když jen drobně. Pro seismometry to byl celá desetiletí jen takový šum, ale vědci se ho v poslední době naučili využívat ke studiu zemského nitra. A nejen tento větrný šum. Potvrdil nám to prof. Jiří Zahradník z MFF UK.

Objev ztraceného města Inků

Binghamovo Machu Picchu

Některé indiánské národy v předkolumbovské Americe vybudovaly pokročilé civilizace. Patřili mezi ně Inkové, kteří obývali severozápadní část Jižní Ameriky. Potom začali přicházet Evropané. Ti původní obyvatele zmasakrovali a jejich sídla zničili. Výstavná střediska zmizela a nadále přetrvávala jen ve vzpomínkách, které se časem proměnily v báje, mýty, legendy. A pak přišel senzační objev: 24. července 1911 americký historik Hiram Bingham objevuje "ztracené město Inků" Machu Picchu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Je na Měsíci v noci tma?

Krásy vesmíru na astrofotografiích Zdeňka Bardona - fáze Měsíce

Možná si řeknete: co by tam bylo jiného? Noc znamená, že je Slunce pod obzorem. Není Slunce, není světlo, takže musí být tma. Jenomže ono je to mnohem složitější. V našem prázdninovém astronomickém okénku nás o tom přesvědčil prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Slunce např. putuje po měsíční obloze 30x pomaleji než při pohledu ze Země. Znamená to, že i 30x pomaleji zapadá. Měsíc nemá atmosféru a tak, když zapadne sluneční kotouč, objeví se sluneční koróna, která měsíční krajinu osvětluje i po západu.

Raci na antidepresivech

Rak říční, modře zbarvená forma

Dvacet čtyři hodin ve vodě kontaminované antidepresivy. To je smutná realita pro mnoho živočichů. Pacienti tyto látky vylučují ze svých těl a končí v odpadním systému, který si s nimi nedokáže poradit. Vědci studovali vliv antidepresiv na raky. Vymysleli k tomu zajímavý experiment, který pomohl upřesnit, jak se změní chování raka pod vlivem prášků. Výsledky popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Marie Curie-Sklodowská - Příběh lásky zvané radium

Marie Curie-Sklodowská

Pierre Curie a Marie Curie Sklodowská - snad nejznámější vědecký pár historie. Jejich výzkum radioaktivity znamenal obrovský pokrok. Odměnou jim byly Nobelovy ceny i celosvětové uznání. Ruku v ruce s bádáním se jejich životem vinula i láska. Této mimořádné dvojici pracující v obtížných podmínkách, se věnuje třídílné rozhlasové pásmo Josefa Kleibla vysílané v Meteoru roku 1981 s názvem „Příběh lásky zvané radium“. V Meteoru jsme si ho po mnoha letech připomněli, tentokrát druhý díl.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související