Meteor o zatmění Slunce, vysokorychlostní trati a hře kámen, nůžky, papír

Jak se plánuje vysokorychlostní trať Praha-Drážďany?

Geologická 3D mapa části železniční tratě Praha-Drážďany |foto: Jan Franěk,Česká geologická služba

Z Drážďan do Prahy místo 135 jen 50 minut. Z Ústí nad Labem do Prahy za 25 minut. Kratší cestování by se líbilo každému. Existuje návrh na novou železniční trať, která by to dokázala. Celková délka tratě 123 km, rychlost vlaků až 350 km/hod. Jenže kudy má vést? Klikatá železniční trať vede do Drážďan už teď a je zoufale přeplněná a pomalá.

Řešením je nová trať s tunely. Proto dostala Česká geologická služba za úkol zpracovat podklady pro plánování trasy. Geolog Jan Franěk k tomu využívá moderní 3D software, který zobrazuje všechna měření a vrty v dané oblasti. Kde by mohla ražba tunelů narazit na největší potíže?

Vědec, kterého drožkáři vozili zadarmo

Thomas Huxley |foto: autor neznámý,Cambridge University Library,Volné dílo

Jmenoval se Thomas Huxley. Svého času nebylo v Anglii lepšího popularizátora vědy. Dokázal velmi srozumitelně vysvětlovat veřejnosti i ty nejsložitější objevy zejména z oborů lékařství a biologie. Sály na jeho přednáškách praskaly ve švech a lidé ho poznávali na ulici. Thomas Huxley byl zcela mimořádný učitel, řečník i psavec, autor třiceti knih.

Jeho přednášky překypovaly aforismy, podobenstvími a průpovídkami, které zhusta pronikly do publikací, což z něj učinilo jednoho z nejcitovanějších vědců všech dob. Co stálo za jeho úspěchem? To jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak vznikla hra kámen, nůžky, papír?

Kámen, nůžky, papír|foto: Stock Exchange, Jeff Prieb

Tuhle dětskou hru bereme jako samozřejmost. Při tom ještě v 19. století byla u nás zcela neznámá. Dostala se do Evropy až počátkem 20. století, kdy se Západu otevřela japonská kultura. Ani ta ale není původním zdrojem hry.

Kdo chce hledat její kořeny, musí se vydat až do Číny. Jenomže tam nikdo slova „kámen, nůžky, papír“ nezná. Číňané používali variantu se třemi druhy zvířat „had, žába, stonoha“. Na první pohled jsou v tom rozpory: copak může žába sníst hada? Nebo stonoha žábu? Vše vysvětlil biolog prof. Jaroslav Petr.

Kdy se vědci rozhodují, že budou vědci?

Vědec|foto: PublicDomainPictures,Pixabay,Volné užití

Přemýšleli jste někdy, kdy se vědci rozhodli, že budou vědci? Kdy u nich vznikl zájem o vědu? Nepochybně je to hodně individuální. Někoho mohla věda nadchnout už v dětství, kdy ještě ani netušil, co to věda je.

Třeba zakladatel systému třídění a pojmenovávání rostlin a živočichů švédský přírodovědec Carl Linné už jako čtyřletý uměl skoro všechny rostliny v okolí pojmenovat a řadu z nich pěstoval na otcově zahradě, včetně plevelů, až mu to otec musel zakázat.

A co čeští vědci? Zeptali jsme se 10 členů Učené společnosti ČR: „V kolika letech jste se začal nebo začala zajímat o svůj obor, a co bylo tím prvním impulsem?“

Nejlepší snímky zatmění Slunce na světě

Zatmění Slunce 20. 3. 2015|foto: Miloslav Druckmüller, Shadia Habbal, Peter Aniol, Pavel Štarha

Vyfotit zatmění Slunce není jen tak. Měsíc je v tu chvíli jen černou koulí obklopenou nejvyšší vrstvou sluneční atmosféry – koróny. Ta svítí mnohem méně než sluneční disk, přesto se během zatmění Slunce dá číst. Pro fotografy je celý úkaz oříškem.

Miloslav Druckmüller z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně dovedl fotografování úplného zatmění Slunce k dokonalosti. Pomocí vlastní metody matematického zpracování obrazu dokázal zobrazit ve sluneční koróně detaily, které nikdo před ním neviděl. Velmi pomohl a stále pomáhá s výzkumem Slunce. Právě se vydává na další expedici. Co nového vyzkouší?