Meteor o výpravě za dinosaury, vůni kmínu a máty, původu všech psů nebo zakřivení Země

24. listopad 2018

Poslechněte si:

  • 01:28 Odkud pocházejí všichni psi?
  • 08:18 Darwinova teorie o původu druhů
  • 15:05 Kmín a máta by měly vonět stejně!
  • 22:20 Je zakřivení Země vidět už na rybníku?
  • 25:00 Velká výprava za dinosaury začíná!
  • 26:45 Dokázal by dnešní hmyz opylovat rostliny druhohor?

Odkud pocházejí všichni psi?

Pes

Když si vezmeme seznam plemen psů, můžeme v něm například číst: Jorkširský teriér. Původ? Anglie. Německý ovčák. Původ? Německo. Čivava. Původ? Mexiko. A teď přichází záludná otázka. Jaký je původ všech psů dohromady? Zdánlivě nesmyslná otázka má své opodstatnění. Psi totiž, jak známo, jsou ochočenými vlky. Kdo je jako první domestikoval? Vědci teď zjistili, že všichni evropští psi byli vyhnáni psy, které do Evropy přivedli první zemědělci. Úplně jinak to ale probíhalo při osidlování Ameriky člověkem. Záhadu původu psů rozluštil v Meteoru biolog prof. Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Darwinova teorie o původu druhů

Želva

Stačí se rozhlédnout kolem sebe, kolik živočišných a rostlinných druhů je v přírodě. Kvalifikované odhady říkají, že současný svět by mělo obývat zhruba 8,7 miliónu druhů tzv. eukaryotických organismů (tedy živočichů, hub, rostlin a řady dalších zejména jednobuněčných organismů). Za celých 250 let, co se přírodovědci snaží stav počtu druhů zmapovat, se jich podařilo popsat asi 1,2 miliónu, což znamená, že přes 85 % druhů stále ještě neznáme. Už před 150 lety začalo přírodovědcům vrtat hlavou, jak druhy vznikají, jak se vyvíjejí, proč je jich tolik… A pak to přišlo – nová převratná teorie! Podrobnosti o teorii Charlese Darwina přinesla rubrika Meteoru „Stalo se tento den“ Ing. Františka Houdka.

Kmín a máta by měly vonět stejně!

Vůně máty mate

Každý zná vůni kmínu a máty. Když se ale podíváme podrobně na jejich strukturu, zjistíme, že molekuly, které my vnímáme jako jejich vůni, vypadají stejně! Proč by kmín a máta měly vonět různě, když obsahují chemicky totožné molekuly? Pozorné oko si přeci jen všimne jednoho rozdílu: molekuly v kmínu a mátě jsou sobě navzájem zrcadlově převrácené. Asi jako pravá a levá ruka - mají opačnou, jak se říká chiralitu. Na tu je expertem dr. Ivo Starý z Ústavu organické chemie a biochemie AV, který vysvětlil, jak molekuly reagují v našem nose.

Je zakřivení Země vidět už na rybníku?

Hladina rybníka

Jeden posluchač Meteoru popsal zajímavý zážitek. Pobýval v létě u vodní nádrže Lipno. Na protějším břehu viděl táborový oheň. Pak se sklonil, ohnul pro něco k zemi a v tu chvíli oheň zmizel. Nikdo ho neuhasil, protože když se narovnal, zase tam oheň byl. Jistě, mezi táborákem a posluchačem mohla být nějaká překážka, třeba balvan, nebo terénní nerovnost a při ohnutí se k zemi mohl být táborový oheň zakryt. Tohle úplně vyloučit nelze, ale posluchače napadlo něco jiného – zakřivení Země! Že by se projevovalo už na Lipnu? Jak velké je zakřivení Země na vzdálenost 1, 5 nebo 10 kilometrů? Lze ho sledovat už na hladinách českých rybníků? V Meteoru jsme to vypočítali.

Velká výprava za dinosaury začíná!

Dinosaurus

Představte si, že by někdo sestrojil stroj času, který by mu umožnil vydat se do dob dinosaurů! Právě tak začíná příběh, který napsal paleontolog Vladimír Socha. Knihu s názvem Poslední dny dinosaurů (Radioservis, 2016) pro rozhlas zdramatizoval Pavel Brycz a posluchači Meteoru se budou moci těšit na šest pokračování. Dobrodružný příběh plný překvapení a nebezpečných setkání s dinosaury zároveň popisuje svět druhohor, jak si ho představují dnešní vědci.

Poslední dny dinosaurů - 1. část

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Hráli: Jan Vlasák, Miroslav Táborský, Jana Stryková, Jaroslav Plesl, Igor Bareš, Hanuš Bor a Svatopluk Schuller. Hudba: Jiří Strohner, zvukové efekty: Tomáš Pergl, zvukový mistr: Milan Křivohlavý, režie Vlado Rusko.

Po odvysílání prvního dílu příběhu Poslední dny dinosaurů jsme se zeptali autora knižní předlohy Vladimíra Sochy, zda by se on sám mezi dinosaury vydal, kdyby k tomu měl příležitost, za jakých podmínek by přežily druhohorní rostliny v našem venkovním prostředí, jestli by mohla naše včela opilovat tehdejší květiny nebo jestli by nemohla lidská výprava do pravěku napáchat škody tím, že by tam zavlekla naše dnešní nebezpečných bakterie.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.