Meteor o vědomí zvířat, (ne)oživení pravlků a nejstarších chrámech
Poslechněte si:
- 01:06 Mají zvířata vědomí?
- 10:42 První elektrický vlak
- 18:24 Byli opravdu oživeni pravlci?
- 30:56 Nejstarší kamenné chrámy světa
- 44:31 Máme chuť i v nose?
Hovoří neurolog František Koukolík, biolog Jaroslav Petr nebo geolog Antonín Přichystal. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Molekulární kuchyně Miroslava Raaba čte Milan Šteindler.
Mají zvířata vědomí?
Cambridgeská deklarace říká: „Nějakou podobu vědomí mají nejen všichni savci a ptáci, ale i bezobratlí živočiši, například hlavonožci a někteří členovci. Základní podobu sebeuvědomování mají šimpanzi, některé asijské slonice, delfíni a některé straky. Lidé mají se zvířaty společný podklad emocí a pocitů, přičemž k prožívání emocí není nutná mozková kůra.“ Co to znamená pro náš vztah ke zvířatům? Co přesně je vědomí? Nad tím se zamýšlí MUDr. František Koukolík.
První elektrický vlak
Elektrotechnik Werner Siemens na berlínské Průmyslové výstavě 31. května 1879 představil elektrickou lokomotivu. Napájená z třetí, vyvýšené koleje uprostřed, dávala výkon asi 2,5 kilowattu a zapřažená do tří vagonků vozila na třistametrovém okruhu 20 osob rychlostí 7 km/h; vše bez komína, čmoudu, rámusu a kmitajících táhel jako u lokomotiv parních! Onoho dne vstoupila elektřina na koleje. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Byli opravdu oživeni pravlci?
Minulý měsíc obletěla svět zpráva o oživení pravlků. Ti mimo jiné vystupují ve známém seriálu Hra o trůny. Když odborníci prozkoumali, co přesně genetici vytvořili, zjistili, že se o pravlky rozhodně nejedná. Biolog prof. Jaroslav Petr říká, že je to jako, kdybyste si vybrali malého Francouze, oblékli mu dobovou uniformu a tvrdili „oživili jsme Napoleona Bonaparta!“. Jaké genetické úpravy obyčejných vlků tedy proběhly?
Nejstarší kamenné chrámy světa
Egyptské pyramidy nebo anglický Stonehenge? V Turecku bylo objeveno něco mnohem většího, staršího a záhadnějšího. Prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně představil lokalitu Göbekli Tepe, kde jsou pravěké kamenné chrámy vytvořené lovci sběrači před téměř 12 000 lety. Naprosto předběhly svou dobu. Je to stejně překvapivé, jako kdyby si někdo sestrojil doma ve sklepě pomocí kapesního nože letoun Boeing 747.
Máme chuť i v nose?
Zkuste si kolíčkem ucpat nos. Pak ať vám dá někdo do pusy nějakou potravinu. Vsadíme se, že ji podle chutě nepoznáte. Stačí mít silnou rýmu a jídlo přestane být gastronomickým zážitkem. Proč? Copak naše chuťové buňky na jazyku bez nosu nefungují?
Tyto a další zajímavosti napsal prof. Miroslav Raab z Ústavu makromolekulární chemie AV, do své knihy Molekulární kuchyně, kterou vydalo nakladatelství Dauphin Daniela Podhradského. V Meteoru z ní čte Milan Šteindler.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
