Meteor o umělém mase, tureckých dronech a smršťování Merkuru

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Kdy začneme jíst uměle vyrobené maso?

Mluví se o tom už několik let. Budoucností lidstva je pojídání masa, které bude vypěstováno v laboratoři. Proč? Důvod je jednoduchý. Masa jíme stále víc a naše planeta nezvládne uživit tolik zvířat. Jejich chov je navíc neekologický.

Jenže jak tzv. kultivované maso vyrobit? Zabývá se tím i Roman Kříž, šéf české startupové firmy. Mleté maso není až takovým problémem, zato výroba velkého steaku se ještě nikomu na světě nepodařila. Jak se maso vyrábí? Kdy ho budeme běžně jíst?

První echokardiogram

První echokardiogram, pohyblivý ultrazvukový obraz srdce, zaznamenali lékař Inge Edler a fyzik Hellmuth Hertz 29. října 1953|foto:Shutterstock

Lidské srdce je fascinující orgán. Dokonale sladěná pumpa na krev. 100 000 úderů každý den. Běda, když se porouchá. Jak ho v takovém případě vyšetřovat? Do hledání řešení se ve Švédsku pustili lékař Inge Edler a fyzik Hellmuth Hertz.

První echokardiogram, pohyblivý ultrazvukový obraz srdce, oba badatelé zaznamenali 29. října 1953. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak se stal z tureckého dronu fenomén

Turecký dron Bayraktar|foto:Mike Mareen, Shutterstock

Kdo sleduje válku na Ukrajině, vidí, že velkou roli hrají například drony. V historii vojenství v takové míře nikdy použity nebyly. Pokud do toho počítáme i malé drony nesoucí drobné nálože, tak počet dronů používaných na Ukrajině jde do tisíců.

Už na začátku války jsme všichni sledovali záběry z tureckých dronů Bayraktar, jak ničí kolony ruské vojenské techniky. Válka bohužel nekončí. Použití dronů pokračuje, i když se obě strany učí, jak si je navzájem ničit nebo aspoň rušit. Turecký dron je ale fascinující z pohledu technického. Svět dronů sleduje publicista Karel Sedláček.

Podivné oko dravce

Vidět v noci není snadné. Člověk to dokáže jen částečně. Přes den, když je dost světla, používáme barevné vidění pomocí buněk na sítnici oka, kterým se říká čípky. Když se zešeří, tyto buňky se vypínají, a naopak zapínají tyčinky.

Za šera už ale barvy nerozlišíme. Svět se stane černobílým a šedivým. Vědci studovali oko australského dravce luňce a zjistili, že ač denním ptákem, má oko pro noční vidění. Proč? Překvapivý výsledek komentuje biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč se planeta Merkur smršťuje?

Planeta Merkur téměř se dotýkající Slunce|foto:Carlos Kenobi, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Merkur obíhá v blízkosti Slunce a jeho povrch je tedy velmi rozpálen. Dostat kosmickou sondu k planetě je obtížné, protože musí brzdit, aby od Země klesla až k dráze Merkuru. A pozorování ze Země brání úhlová blízkost Slunce. Přesto o planetě víme řadu podrobností.

Například, že se na ní nachází sopky právě v místech, kam v minulosti dopaly planetky. Proč? Ukázalo se, že povrch Merkuru je rozpraskán a od doby svého vzniku se scvrkl až o sedm kilometrů. Proč se smršťuje?

Nejen o tom hovořil dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV, který komentoval text ze své knihy Vesmírníček. Tu vydávají Knihy Dobrovský. V Meteoru z knihy čte Zdeňka Sajfertová. Knihu máte možnost vyhrát, sledujte soutěžní otázku na konci pořadu.