Meteor o srážce Země s planetkou, barvosleposti a drzých ptácích

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Dokážeme zabránit srážce Země s planetkou?

Sonda DART na kolizním kurzu k planetce Didymos|foto:Český rozhlas

Vyhynutí dinosaurů je mementem, že se Země může srazit s planetkou či kometou s obrovskými následky. Teď už není Sluneční soustava tak plná bloudících planetek, ale vyloučit srážku se Zemí nemůžeme. Známe jich hodně, které naši dráhu kříží. Strkat hlavu do písku a utěšovat se, že se nemůže nic stát, není dobrý přístup. Proto NASA chystá misi DART, která se pokusí pozměnit dráhu měsíce planetky Didymos. Podílí se na tom i dr. Petr Pravec z Astronomického ústavu AV. Start proběhne možná už v listopadu. Jak to celé dopadne?

Newtonovy nekonečné počty

Nekonečné zrcadlo|foto:Fotobanka Pixabay, ©

Od počátku novověku ve vědě stále častěji vyvstávala potřeba počítat s nekonečně malými přírůstky funkce. Vše vyvrcholilo, když Isaac Newton roku 1665 neustále narážel na problémy okamžitých změn rychlostí a plochy průvodičů planet. Aby tyto proměnné veličiny nemusel do omrzení porcovat a potom je zase dávat dohromady, nýbrž normálně s nimi počítat, nezbylo mu než najít pro to nějaký obecně platný algoritmus. Vymyslel tedy novou metodu. Říkáme jí diferenciální počet a jeho postupům derivace a integrace. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pomůžou barvoslepým zlaté kontaktní čočky?

Kontaktní čočky|foto:Fotobanka Pixabay

Většina barvoslepých lidí nevidí jen odstíny šedé, jak si většina lidí myslí. Obvykle jen nedokáží rozlišit mezi zelenou a červenou barvou. Přímo léčit tuto poruchu zatím neumíme, existují ale brýle s barevným sklem, které pomáhají. Praktičtějšímu řešení se nově věnují vědci vyvíjející kontaktní čočky. Dokázali je zabarvit nanočásticemi zlata a inspirovali se u vitráží kostelů s jasně červenými barvami. Podrobnosti přinesl dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

Ptáci drzí jak opice

Čimango falklandský |foto:ZOO Liberec

Když roku 1833 přistála loď Beagle Charlese Darwina u Falklandských ostrovů, byli námořníci rozčílení z chování dosud neznámého druhu ptáků. V nestřeženém okamžiku kradli vše, co jim přišlo pod ruku. Darwin si dokonce zapsal, že jde o ptáky „drzé jak opice“.  Dnes víme, že tito čimangové jsou velmi chytří. Vědci například zjišťovali, jakou mají taktiku, že dokáží totálně vyžrat larvy z hnízda vosíků, aniž by dostali jediné žihadlo. Zajímavé ptáky popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Chemie mléka

Mléko|foto:Pixabay, CC0 1.0, " target="_blank">©

Nejvíce energie v mléce obsahují tuky. Bílou barvu mléka způsobuje, že tuk je přítomen v podobě obrovského množství drobounkých kapiček. Světlo se na nich rozptyluje a odráží. Skrz neprojde, přestože naprostou většinu mléka tvoří průhledná voda. To a mnoho dalšího popisuje závěrečný díl četby z knihy Chemie na talíři Ondřeje Dvořáka, kterou připravuje nakladatelství Grada. Na konci Meteoru najdete soutěžní otázku a šanci knihu vyhrát.