Meteor o srážce Země s planetkou, barvosleposti a drzých ptácích
Poslechněte si:
- 01:44 Dokážeme zabránit srážce Země s planetkou?
- 15:35 Newtonovy nekonečné počty
- 20:31 Pomůžou barvoslepým zlaté kontaktní čočky?
- 31:58 Ptáci drzí jak opice
- 41:27 Chemie mléka
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Dokážeme zabránit srážce Země s planetkou?
Vyhynutí dinosaurů je mementem, že se Země může srazit s planetkou či kometou s obrovskými následky. Teď už není Sluneční soustava tak plná bloudících planetek, ale vyloučit srážku se Zemí nemůžeme. Známe jich hodně, které naši dráhu kříží. Strkat hlavu do písku a utěšovat se, že se nemůže nic stát, není dobrý přístup. Proto NASA chystá misi DART, která se pokusí pozměnit dráhu měsíce planetky Didymos. Podílí se na tom i dr. Petr Pravec z Astronomického ústavu AV. Start proběhne možná už v listopadu. Jak to celé dopadne?
Newtonovy nekonečné počty
Od počátku novověku ve vědě stále častěji vyvstávala potřeba počítat s nekonečně malými přírůstky funkce. Vše vyvrcholilo, když Isaac Newton roku 1665 neustále narážel na problémy okamžitých změn rychlostí a plochy průvodičů planet. Aby tyto proměnné veličiny nemusel do omrzení porcovat a potom je zase dávat dohromady, nýbrž normálně s nimi počítat, nezbylo mu než najít pro to nějaký obecně platný algoritmus. Vymyslel tedy novou metodu. Říkáme jí diferenciální počet a jeho postupům derivace a integrace. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Pomůžou barvoslepým zlaté kontaktní čočky?
Většina barvoslepých lidí nevidí jen odstíny šedé, jak si většina lidí myslí. Obvykle jen nedokáží rozlišit mezi zelenou a červenou barvou. Přímo léčit tuto poruchu zatím neumíme, existují ale brýle s barevným sklem, které pomáhají. Praktičtějšímu řešení se nově věnují vědci vyvíjející kontaktní čočky. Dokázali je zabarvit nanočásticemi zlata a inspirovali se u vitráží kostelů s jasně červenými barvami. Podrobnosti přinesl dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV.
Ptáci drzí jak opice
Když roku 1833 přistála loď Beagle Charlese Darwina u Falklandských ostrovů, byli námořníci rozčílení z chování dosud neznámého druhu ptáků. V nestřeženém okamžiku kradli vše, co jim přišlo pod ruku. Darwin si dokonce zapsal, že jde o ptáky „drzé jak opice“. Dnes víme, že tito čimangové jsou velmi chytří. Vědci například zjišťovali, jakou mají taktiku, že dokáží totálně vyžrat larvy z hnízda vosíků, aniž by dostali jediné žihadlo. Zajímavé ptáky popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Chemie mléka
Nejvíce energie v mléce obsahují tuky. Bílou barvu mléka způsobuje, že tuk je přítomen v podobě obrovského množství drobounkých kapiček. Světlo se na nich rozptyluje a odráží. Skrz neprojde, přestože naprostou většinu mléka tvoří průhledná voda. To a mnoho dalšího popisuje závěrečný díl četby z knihy Chemie na talíři Ondřeje Dvořáka, kterou připravuje nakladatelství Grada. Na konci Meteoru najdete soutěžní otázku a šanci knihu vyhrát.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
