Meteor o sluchu ježků, Panamském průplavu a komunikaci stromů
Poslechněte si:
- 01:20 Budování Panamského průplavu
- 07:26 Dá se ovlivnit počasí?
- 15:31 Co slyší ježci?
- 25:03 Noční život savců za dinosaurů
- 30:33 Les, který si předává zprávy
Sherlock Holmes a smrt na střeše
Hovoří meteorolog Martin Novák nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.
Budování Panamského průplavu
Do projektu vložily peníze tisíce Francouzů. „Bude to něco jako poloviční Suez,“ ujišťoval je slavný stavitel Ferdinand de Lesseps. Opak byl pravdou.
Namísto písku skála, místo roviny stometrové převýšení. A především rovníková džungle: tráva ostrá jako žiletka, jedovatí hadi, havěť škodící na všechny možné způsoby. Tropické lijáky zvedly hladinu místní řeky během jednoho dne o 13 m!
Za devět let zemřelo přes 20 000 dělníků. A tak Francie zažila koncem 80. let 19. století jeden z největších krachů své historie. Kdo a jak průplav postavil, že mohl být slavnostně otevřen 15. srpna 1924? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Dá se ovlivnit počasí?
„Poručíme větru dešti“. Nechvalně proslulé heslo se částečně naplnilo. Dokážeme zařídit, aby na vojenskou přehlídku nepršelo a aby mraky nekazily slavností zahájení třeba olympijských her.
Jak přesně se to dělá? A dokážeme počasí ovlivňovat i jinými způsoby? Na to odpovídal Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu AV ČR.
Co slyší ježci?
Ježek dupe jako slon, to vám poví každé malé dítě. Jeho hlasitá noční chůze vylekala nejednoho člověka. A není k tomu ani potřeba návštěva přírody. Ježci žijí i ve městech.
Hlučný pochod ježků inspiroval vědce k tomu, aby prozkoumali, co slyší samotní ježci. Jejich ucho dodnes nebylo detailně analyzováno. A tak přišlo překvapení, jak potvrdil biolog prof. Jaroslav Petr.
Noční život savců za dinosaurů
Vymře jednou lidstvo? Zatím nevíme. Jisté je, že po každé epizodě velkého vymírání živočichů se otevírá prostor pro nové druhy, které se daným podmínkám lépe přizpůsobí.
Až vymření dinosaurů, vládců druhohor, tak pomohlo savcům vyjít na denní světlo. Do té doby se především ukrývali v temných zákoutích, napovídají tomu vědecké studie, které představil paleontolog a publicista Vladimír Socha.
Les, který si předává zprávy
Tento jev donedávna zněl jako sci-fi: stromy, které spolu komunikují. Nejde ale o metaforu. Stromy si skutečně předávají informace a dělají to dvěma způsoby – vzduchem a pod zemí.
Ukázalo se například, že při napadení housenkami začne strom uvolňovat do vzduchu chemické látky. Ty slouží jako varovný signál. Okolní stromy tento signál zachytí a začnou se připravovat na útok. Popsali jsme si to v cyklu Perly ze světa rostlin.
Sherlock Holmes a smrt na střeše
I lék může zabíjet aneb starý římský recept v praxi. Osmý vědecký případ Sherlocka Holmese a doktora Watsona ze speciální letní série Meteoru. Sherlock Holmes vždy využíval vědecké postupy. Není tedy divu, že se tato postava objevuje i v Meteoru. Svatopluk Beneš jako Sherlock Holmes a Jiří Císler jako dr. Watson.
Poslouchejte jen do 9. října 2026.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
