Meteor o seismologii, strategii dravců a přežití konce světa

Co dokázala seismologie za 60 let?

V celé historii nebyla za výzkum v oboru seismologie udělena žádná Nobelova cena. Možná proto, že vývoj této vědy je pozvolný a chybí v něm zcela převratný objev. Podrobnější pohled ale ukáže, že seismologie udělala obrovský pokrok. Dnes existuje mobilní aplikace, která vás může s předstihem několika vteřin upozornit, že dojde k zemětřesení. Podařilo se také do detailu porozumět tomu, co se v podzemí děje a vymyslet opatření zamezující nejhorším scénářům, které mohou při silném zemětřesení nastat. Potvrdil nám to prof. Jiří Zahradník z MFF UK.

První železnice

Parní lokomotiva George Stephensona|foto: OpenClipart-Vectors, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Ambicemi nadupaný anglický vynálezce George Stephenson vyprojektoval trať, a především komplexně vylepšil parní stroj, na což dostal počátkem jara 1822 patent od samotného ministra vnitra. Provoz byl zahájen 18. listopadu 1822. Početné publikum z širokého okolí nevěřícně sledovalo, jak každá z pěti lokomotiv rychlostí přes šest kilometrů za hodinu tahá jako nic vlaky o sedmnácti vagonech s celkovým nákladem přes 60 tun! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Lze věřit umělé inteligenci?

Umělá inteligence |foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Umělá inteligence může být velmi významným pomocníkem, ale nelze ji bezmezně věřit. Doc. Mirko Rokyta z MFF UK ji například testoval otázkami týkajícími se Rubikovy kostky, kterou skládá od mládí. Správné odpovědi se nedočkal. Třeba ChatGPT dělá i triviální chyby, kdy zapomene ve výpočtu převést jednotky nebo nedokáže správně spočítat, kdy nastává kulaté výročí. V Meteoru jsme upozornili na úskalí spojená s používáním tohoto moderního nástroje.

Proč se dravci ukazují kořisti?

Káně lesní|foto:Fotobanka Pixabay, Pixabay License, ©

Ten pohled zná asi každý. V podzimní krajině plné holých stromů sedí na nejvyšší větvi káně a vyhlíží kořist. Sedí klidně blízko silnice a vystavuje se na odiv. Na první pohled to vypadá na naprosto nelogické chování. Copak může nečekaně zaútočit, když o dravci ví každá myš? Biolog prof. Jaroslav Petr vysvětlil, že vědci sledovali po desítky let chování sokolů a prokázali, co za tímto chováním je.

Muž, který přežil konec světa

Sopka Mont Pelée na karibském ostrově Martiniku |foto:Shutterstock

Představte si město velikosti Kroměříže, přes 28 000 tisíc obyvatel. Během jediného dne zemřou všichni kromě tří. K této tragické události došlo roku 1902 na ostrově Martinik, když vybuchla sopka Mont Pelée. V Meteoru jsme sledovali příběh jednoho z přeživších a popsali jsme si, jak katastrofa obřích rozměrů probíhala. Z pohledu vědy byla důležitá a stála za zrodem moderní vulkanologie.

Tyto události líčí kniha Geostorky, kterou vydává nakladatelství Knihy Dobrovský. Autorem je dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV. V Meteoru z ní čte Jan Meduna. Knihu můžete vyhrát v naší soutěži. Otázka zazní na konci pořadu.