Meteor o rozhodování v hejnu ptáků, přínosu skupiny Beatles a válce proudů

1. říjen 2022

Poslechněte si:

  • 01:14 Pořádají volby i kavky?
  • 09:20 První výpočetní tomograf
  • 14:21 Český vynálezce raket
  • 27:48 Za zkamenělinami do domů
  • 39:00 Válka elektrických proudů

Hovoří biolog Jaroslav Petr, redaktor Ivo Budil nebo paleontolog Štěpán Rak. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zločiny ve jménu vědy čte Václav Jílek.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Pořádají volby i kavky?

Ptačí hejno (ilustrační foto)

Dnes odpoledne si budeme moci říct: tak máme po volbách! Volíme si své zástupce, aby vedly naši obec, region nebo stát směrem, kterým chceme, aby se ubíral. Jenomže volby se nekonají jen mezi lidmi. I v živočišné říši je někdy potřeba, aby se kolektiv rozhodl, co udělá dál.

Přemýšleli jste někdy, jak se větší počet zvířat, třeba stádo nebo hejno, domlouvá na nějaké společné akci? Vědci teď studovali kavky a mají zajímavé poznatky. Seznámil nás s nimi biolog prof. Jaroslav Petr.

Výpočetní tomograf díky Beatles

Tomograf v litoměřické nemocnici

Ta souvislost je neuvěřitelná, ale existuje. Tzv. „cétéčko“ CT, na které dnes poměrně běžně chodíme, a které pomáhá stanovovat obtížné diagnózy díky nahlíží do nitra těla, vzniklo díky známé britské kapele.

Vydavatel Beatles, firma EMI, získala díky prodeji hudebních nosičů dost peněz, které mohla věnovat svému technikovi Godfreyovi Hounsfieldovi. Ten pak 1. října 1971 představil v nemocnici v londýnském Wimbledonu první výpočetní tomograf. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Český vynálezce raket

Ludvík Očenášek, český průkopník raketové techniky. Dne 2. 3. 1930 se mu podařilo na okraji Prahy vypustit osm malých raket do výšky 2 km. Jeho rakety měly poměrně veliké stabilizátory a větší průměr hlavice než trupu

Jmenoval se Ludvík Očenášek. Šlo o člověka aktivního, všestranného a velmi nadaného. Konstruktér, vynálezce, továrník, Baťův zaměstnanec, významný účastník protirakouského odboje za první světové války, bojovník na barikádách na konci druhé světové války, tvůrce ozvučení sletů na Strahově, muž, jehož bustu najdete v Síni slávy tvůrců kosmonautiky v americkém Smithově muzeu...

Mimořádného českého vynálezce nám připomněl z archivní nahrávky bývalý redaktor Meteoru Ivo Budil.

Za zkamenělinami do domů

Štěpán Rak

Zkamenělé schránky živočichů se nacházejí na mnoha místech, kde bychom je nehledali. Nemusíte do terénu na naleziště. Zkamenělí hlavonožci, trilobiti či konulárie se nacházejí na náhrobcích, v kostelích nebo domech.

S paleontologem Štěpánem Rakem jsme se vydali k fasádám domů v Berouně, Radotíně a Praze. Kolem nich procházejí tisíce lidí, aniž by věděli, že se dívají do minulosti staré stovky milionů let.

Válka elektrických proudů

Elektrický výboj

Říkalo se tomu válka proudů. Šlo o souboj Edisona a jeho stejnosměrného proudu na straně jedné a Tesly s Westinghousem a jejich střídavého proudu na straně druhé. Nesmiřitelné tábory dělaly všechno možné, aby přesvědčily úřady, ale i sponzory a politiky, že právě jejich druh proudu je lepší.

Edison chtěl dokázat, jak je střídavý proud nebezpečný, a neváhal kvůli tomu týrat před zraky diváků zvířata. Václav Jílek čte o drsném souboji vynálezců z knihy Sama Keana, která česky vychází pod názvem Zločiny ve jménu vědy. Vydává ji nakladatelství Grada.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová