Meteor o rekordním klonování, mlsných kočkách a pachu tyranosaura
Poslechněte si:
- 01:11 Kolik klonů za sebou lze udělat?
- 10:34 Nejrychlejší růst v rostlinné říši
- 17:46 Proč kočky nedojídají?
- 22:29 Globální oteplování
- 28:14 Páchnul tyranosaurus?
Sherlock Holmes a případ s motýly hilesia
Hovoří genetik Jan Pačes nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Perly ze světa rostlin čte Zuzana Vejvodová.
Kolik klonů za sebou lze udělat?
Narodila se 5. července 1996 a jmenovala se Dolly. Řeč je o první naklonované ovci. Její jméno obletělo svět. Povedlo se totiž něco, co bylo považováno za nemožné. Vytvořit nového jedince z obyčejné dospělé buňky.
Už je to 30 let a od té doby se klonovalo jak na běžícím páse. Ale pozor, teď se zjistilo, že tento způsob reprodukce má své limity. Nemůžete donekonečna klonovat téhož jedince. Zajímavý příběh nám přinesl dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.
Nejrychlejší růst v rostlinné říši
Těžko uvěřitelný rekord drží rostlina, která dokáže růst tak rychle, že její změnu lze pozorovat okem téměř v přímém přenosu! Řeč je o bambusu, konkrétně o některých druzích rodu filostachys.
U nejrychlejších druhů byl zaznamenán přírůstek až 90 cm za jediný den. Umíte si to představit? O půlnoci ho máte ve výšce očí a o druhé půlnoci se dotýká stropu! Popsali jsme si ji v cyklu Perly ze světa rostlin.
Proč kočky nedojídají?
Kočky jako by se inspirovali u dětí ve školní jídelně – často nedojídají potravu, kterou jim přichystáme. Rozdíl třeba oproti psům je výrazný. Proč se tak chovají? Nespěchají, protože se nebojí, že jim potravu někdo vezme? Nápadů bylo víc, ale jako obvykle vše vyřešil až pokus. Vědecký postup popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Globální oteplování
Koncem 18. století vstoupily do lidské činnosti parní stroj a uhlí jako palivo. Poprvé v lidských dějinách se do ovzduší začalo dostávat zřetelně víc CO2, než stačila pohltit biomasa.
Jako první si to uvědomil švédský nobelovský chemik Svante Arrhenius už roku 1896. Termín skleníkový efekt vymyslel roku 1901 švédský meteorolog Nils Ekholm. Velké varování ale přišlo až 8. srpna 1975, kdy americký geochemik Wallace Broecker zveřejňuje v časopise Science článek Klimatická změna: Jsme na pokraji výrazného globálního oteplování? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Páchnul tyranosaurus?
Představte si, že se ocitnete v druhohorách. Všude číhá nebezpečí. Vědci se teď přiklánějí k názoru, že byste mohli třeba takového tyranosaura poznat i se zavřenýma očima a zacpanýma ušima.
Samozřejmě, pokud by se pohyboval, cítili byste, jak se chvěje zem při jeho krocích. Pokud by se nehnul, měli byste ještě jednu možnost poznat jeho přítomnost po čichu. Podle nových předpokladů velcí dinosauři zapáchali. Proč? To popsal publicista Vladimír Socha.
Sherlock Holmes a případ s motýly hilesia
„I když by si mnoho pacientů teoreticky možná přálo zastřelit svého zubaře, máme ověřeno, že v praxi k tomu nedochází.“ Vědecký případ slavné detektivní dvojice sepsal přímo pro Meteor jeho zakladatel Josef Kleibl. Svatopluk Beneš jako Sherlock Holmes a Jiří Císler jako dr. Watson.
Poslouchejte jen do 2. října 2026.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
