Meteor o pulzujících hvězdách, souboji housenek a nejstarším stromu
Poslechněte si:
- 01:11 Proč některé hvězdy pulzují?
- 12:37 Neviditelní pomocníci chemiků
- 21:37 Morseův telegraf
- 27:10 Dokáží housenky bránit svůj list?
- 35:46 Jak je starý největší strom světa?
- 45:48 Mléko pod mikroskopem
Hovoří astrofyzik Zdeněk Mikulášek, chemik Jan Havlík nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Molekulární kuchyně Miroslava Raaba čte Milan Šteindler.
Proč některé hvězdy pulzují?
Říká se jim sice stálice, ale většina hvězd se ve skutečnosti mění. U některých jen mírně kolísá, jiné se mění o mnoho řádů. Jedno typu proměnných hvězd se říká pulzující. Podle prof. Zdeňka Mikuláška z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně si ale nesmíme představovat, že by se hvězda jako celek nějak výrazně zmenšovala a zvětšovala. Změna jasnosti je dána spíše změnami podmínek v určité vrstvě ve hvězdě. Co přesně se tam mění a proč?
Neviditelní pomocníci chemiků
Chemické rozpouštědlo perchloretylen se používá v průmyslu dlouhodobě. Mělo by se s ním nakládat tak, aby se nedostalo do přírody. Bohužel se to i tak děje. Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV ale představil překvapivé zjištění vědců, že v čistírnách odpadních vod se perchloretylen odbourává, aniž by na to byly čistírny zařízeny. Jak je to možné?
Morseův telegraf
Počátkem roku 1843 rozhodoval americký Kongres, zdali pro telegrafní linky na Morseův způsob uvolní peníze. Stále ostřejší debata se protahovala. Ve dvě v noci návrh těsně prošel. Vynálezce dostal grant 30 000 dolarů Jeho telegraf začal fungovat dne 24. května 1844. Vedl z Washingtonu do Baltimore. Vůbec první telegram pak citoval úryvek ze 4. knihy Mojžíšovy, který lze přeložit jako "Veliké jest dílo Boží". Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Dokáží housenky bránit svůj list?
Housenka v klidu žije na listu, kde má dostatek potravy. Najednou začne podivně ťukat do listu, který se tím rozvibruje. Na první pohled zvláštní chování souvisí s tím, že housenka ucítila nebezpečí. Právě vibracemi se snaží zahnat konkurentku. Popoleze při tom na špičku listu. Proč právě tam? Jak vypadá souboj housenek? Vše popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Jak je starý největší strom světa?
V Severní Americe je les topolu osikového. Pokud změříme stáří nejstarších stromů, zjistíme, že se dožívají zhruba 130 let. To není nijak závratné číslo. Jenže je tu jedno velké ale. Les jako celek je starý desítky tisíc let. Pokud se podíváme na genetickou informaci jednotlivých stromů, zjistíme, že je stejná. Jak vysvětlil dr. Jan Pačes, les je geneticky jediný organismus.
Mléko pod mikroskopem
Hlavní bílkovinou v mléce je kasein. V mléce jsou částice kaseinu uspořádány do mikroskopických tzv. micel. Micely vzájemně propojuje fosforečnan vápenatý, který roztok stabilizuje a zabraňuje srážení mléka za obvyklých podmínek. Když však mléko zkysne, kasein se přece jen srazí - micely kaseinu se shluknou dohromady, vytvoří tvaroh a v roztoku zbývají syrovátka.
Tyto a další zajímavosti o mléku napsal prof. Miroslav Raab z Ústavu makromolekulární chemie AV, do své knihy Molekulární kuchyně, kterou vydalo nakladatelství Dauphin Daniela Podhradského. V Meteoru z ní čte Milan Šteindler.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
