Meteor o předpovědi počasí, kosmických civilizacích a Švejkově revmatu

20. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Astronaut
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:21 Spolehlivost předpovědi počasí
  • 10:06 První paroloď přes Atlantik
  • 14:56 Existují ve vesmíru civilizace?
  • 24:04 Zvíře, na které můžete šlápnout
  • 33:00 Jak vzniká revma?
  • 41:28 Pavoučí chameleon

Spolehlivost předpovědi počasí

Uštěpačné poznámky na adresu meteorologů, jak jim to „zase nevyšlo“, nejsou na místě. Přesnost předpovědi počasí se v uplynulém půlstoletí neuvěřitelně zlepšila. Na druhý den dosahuje úspěšnosti přes 90 %.

Navíc je meteorolog tím prvním, kdo spolehlivost své předpovědi prověřuje. Využívá při tom tzv. ansámblové modely. O co jde a jak se počítají, nám přiblížil Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

První paroloď přes Atlantik

SS Savannah, první paroloď, která přeplula Atlantik

Cesta prvního parníku přes Atlantik nebyla zrovna pohodová. Při velkém vlnobití a kolébání lodi zabíraly lopatky nestejnoměrně, čímž celé soustrojí trpělo rázy. A pokud pohon nepracoval, ponořené lopatky zase brzdily pohyb lodi pod plachtami, proto museli mechanici část lopatek několikrát odmontovat.

Navíc jim míjející je lodě připlouvaly na pomoc, protože kapitáni neznalí páry se nechali ošálit kouřem z komína a domnívali se, že loď zachvátily plameny... Do cílového Liverpoolu doplula Savannah 20. června 1819, před 201 lety. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Existují ve vesmíru civilizace?

Astronaut

Zatím platí, že jsme ve vesmíru sami. A budeme, dokud neobjevíme jiné inteligentní bytosti. Přestože je počet planet ve vesmíru obrovský a statisticky by jich mělo být obydleno dost, žádná jiná civilizace nás ani nenavštívila ani neposlal žádnou zprávu.

Jak je možné, že se vesmír nehemží kosmickými loděmi, jak to známe třeba ze Star Treku? A dáváme o sobě vědět my? Na tyto a další otázky odpovídal astrobiolog dr. Tomáš Petrásek z Hvězdárny v Praze Ďáblicích.

Zvíře, na které můžete šlápnout

Rejskovec pancéřový s kostrou

Rejskovec pancéřový vypadá jako malá krysa s dlouhým čumákem. Jen pozor, krysy jsou hlodavci, tohle je hmyzožravec. Žije v severovýchodním Kongu, je dlouhý 10 až 15 cm, váží asi 40 gramů. Když byl roku 1910 objeven, provázela ho pozoruhodná pověst.

Domorodci tvrdili, že na zvíře lze šlápnout a ono se pak zvedne a uteče. Šlápnutí mu neublíží. Biolog prof. Jaroslav Petr informoval, že teď vědci přišli na to, jak to dělá a proč má tuto mimořádnou schopnost.

Jak vzniká revma?

Už Švejk trpící revmatismem si mazal koleno opodeldokem

Už Švejk trpící revmatismem si mazal koleno opodeldokem. Byla to jen babská rada, nebo na tom něco bylo? Vědci studovali příčinu revmatismu a přišli na nečekanou souvislost.

Spouštěcím mechanismem může být obyčejný zánět zubů. Ten se může přesnout do kloubů. Imunitní systém pak bojuje proti buňkám vlastního těla. Jak to celé funguje vysvětlil prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV.

Pavoučí chameleon

Je chameleon jediným zvířetem, které umí měnit barvu? Určitě není. Jen má na výběr největší barevnou paletu a také rychlost, s jakou barvu mění, je obdivuhodná. Ve světě pavouků kupodivu existují také druhy, které mají tuto schopnost, i když ne v takovém měřítku.

Pavouk si třeba vleze na žlutý květ, změní svou barvu na žlutou, aby s ním lépe splynul, a pak má větší šanci, že ho nepostřehne hmyz, který přišel mlsat nektar. Nejen o pavoučím chameleonovi jsme si říkali v rámci cyklu Planeta pavouků. Příhody vyprávěné Miloněm Čepelkou s odborným komentářem arachnologa Antonína Kůrky.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související