Meteor o největším matematikovi, nekonečném vesmíru, skákajícím pavoukovi a hraní surikat

12. březen 2022

Poslechněte si:

  • 01:00 Vymírající pták roku
  • 07:57 Největší experimentátor všech dob
  • 14:06 Největší matematik 20. století
  • 27:40 Jak si představit nekonečný vesmír?
  • 35:12 Pavouk, který skáče bunjee jumping
  • 41:34 Jak si hrají surikaty?

Hovoří ornitolog Zdeněk Vermouzek, matematik Václav Chvátal nebo astronom Norbert Werner. Rubriku Stalo se tento den připravil ing. František Houdek. Z knihy Pozoruhodné objevy ze světa zvířat čte Zuzana Slavíková.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas

Vymírající pták roku

Zvonek zelený byl vybrán jako pták roku 2022. Tento ptáček připomínající svým vzezřením kanárka, má zajímavý původ jména. Jako zvonek totiž zní jeho hlas. Bývá častým návštěvníkem krmítek, ale právě to se mu stává osudným.

Za posledních deset se počet jedinců snížil o dvě třetiny! Na vině je trichomonóza. Tu způsobuje parazitický prvok bičenka drůbeží Trichomonas gallinae, která napadá zadní část ptačí ústní dutiny – jícen a vole. Zde se namnoží a způsobuje rozsáhlé záněty, které znemožňují polykání a ptáci nakonec uhynou hladem. Nákazu si ptáci předávají právě na krmítkách.

Největší experimentátor všech dob

Michael Faraday (1791–1867), objevitel elektromagnetické indukce (1831) a formulátor Faradayova zákona (1834)

Je samozřejmě těžké poměřovat, kdo byl opravdu tím největším experimentátorem. Byla jich řada, Edison, Tesla, Marie Curie Sklodowská. Podobné je to v dalších oborech. Kdo byl tím opravdu nej, se objektivně těžko stanovuje. A má to vůbec smysl?

Byl Newton chytřejší než Einstein? Carl Linné větším přírodovědcem než Charles Darwin? Prahnout po jednom jménu asi nemá moc význam. Přesto se se jménem britského přírodovědce Michaela Faradaye pojí velké množství pokusů, které významně pomohly v poznání světa. Který byl tím úplně posledním? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Největší matematik 20. století

I v případě hledání největší matematické osobnosti máme na výběr z řady kandidátů. Přesto jedno jméno vyniká: Pál Erdős.

Matematika je jako sport, nepřetržitá olympiáda, při které se řeší dosud nevyřešené problémy. Kdo jich vyřeší nejvíce, dostává zlatou medaili. Patrně nejúspěšnějším řešitelem byl právě maďarský matematik Pál Erdős. Dokázal například, že mezi každým číslem a jeho dvojnásobkem se nachází právě jedno prvočíslo.

S tímto světově uznávaným matematikem se setkal hoste Meteoru český matematik Václav Chvátal už jako student. Později mu to pomohlo po emigraci v roce 1968. Zajímavá setkání obou matematiků přinesla i společné vědecké výsledky.

Jak si představit nekonečný vesmír?

Mlhovina v souhvězdí Orion

Vzdálenosti a rozměry v řádu centimetrů, metrů nebo kilometrů, si umíme bez problému představit. Většina z nás v životě procestovala stovky či tisíce kilometrů.

Jak si ale představit poměry ve vesmíru, kde nejbližší hvězda, Slunce, je od nás vzdálena 150 milionů kilometrů a naše Galaxie má průměr asi 950 bilionů kilometrů. Při tom jde stále jen o nejbližší okolí. Taková ohromná čísla jsou mimo lidské chápání.

Dr. Norbert Werner z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně přišel s přirovnáním, které si dokáže představit každý. Navíc představil svůj výzkum struktury vesmíru jako celku.

Pavouk, který skáče bunjee jumping

Čelistnatka rákosní (Tetragnatha extensa)

Nošení vody bylo pro člověka v dějinách naprosto běžnou činností. Studny nebo kašny byly daleko. Teprve poslední staletí díky vynálezu vodovodů přinesly vodu až do bytů a my nemusíme nikam chodit. Jak to mají zvířata?

Ta musejí zdroje vody hledat a pak pít na místě. Některá z nich ale mají schopnost přenést si vodu tam, kde jim to vyhovuje více. Nosí ji pomocí svých končetin nebo na zádech.

Australští vědci sledovali pavouka čelistnatku, která si nosí vodu originálním způsobem – skokem do vody jako při bunjee jumpingu. Jak to dělá? K čemu vodu potřebuje? To vysvětloval biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak si hrají surikaty?

Surikaty

Někteří živočichové si hrají, aby si osvojili dovednosti potřebné k přežití, jiní, aby si vytvořili těsnější sociální pouta. Surikaty patří mezi živočichy, u nichž je příčina hravosti naprosto neznámá.

Pokusy ukázaly, že ani to nejrozpustilejší mládě surikaty nebylo v dospělosti lepším bojovníkem, nebylo ani lépe postaveným členem skupiny. Pro surikaty je hra prostě jen hrou.

Tuto i další zajímavé věci o hře surikat jsme si četli z knihy Pozoruhodné objevy ze světa zvířat, kterou vydalo nakladatelství Grada.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová