Meteor o nebezpečných krmítkách, sopečných erupcích a spolupráci delfínů

5. listopad 2022

Poslechněte si:

  • 01:30 Míchání vzduchu u povrchu Země
  • 10:05 Objev elektromagnetických vln
  • 15:23 Mají smysl krmítka pro ptáky?
  • 22:34 Proč jsou sopky pro Zemi důležité
  • 43:00 Spolupracují delfíni?

Hovoří meteorolog Martin Novák, ornitolog Zdeněk Vermouzek nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček čte Zdeňka Sajfertová.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Co se děje se vzduchem u povrchu Země?

Co se děje s atmosférou u povrchu Země? Proč tam není pouze kyslík?

Redakci Meteoru přišel tento dotaz: „Ze školy víme, že vzduch se skládá ze 78 % z dusíku, z 21 % z kyslíku a 1 % je zbytek – vodní páry, oxid uhličitý a vzácné plyny. Soustřeďme se na dusík a kyslík. Z tabulek zjistíme, že měrná hmotnost dusíku je 1,25 kg/m3 a kyslíku 1,43 kg/m3. Čím je způsobeno, že při zemi není jen čistý kyslík?“

Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu vysvětluje, že čistý kyslík u povrchu země není kvůli promíchávání atmosféry. Jak to celé probíhá?

Objev elektromagnetických vln

Vysílač, přijímač, měřáky, všechno musel vynalézat od samého počátku, přesto už během listopadu 1886 německý fyzik Heinrich Hertz poprvé registruje radiové vlny vytvořené elektrickou jiskrou.

Zatím na vzdálenost půldruhého metru. Následně uskutečňuje jeden převratný experiment za druhým. První zprávu o elektromagnetickém vlnění předkládá 5. listopadu 1887.

Německý fyzik Heinrich Hertz na poštovní známce

Kdyby za jeho života už existovala, jistě by dostal Nobelovu cenu. Vždyť bez elektromagnetických vln by dnešní civilizace nemohla existovat. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mají smysl krmítka pro ptáky?

Na krmítku se daří jen některým druhům ptáků na úkor jiných

Na první pohled postrádá smysl spíše tato otázka. Samozřejmě, že mají, vždyť pomáhají ptákům přežít zimu! Jenomže je to složitější. Lidé nekrmí jen v zimě a ptáky překrmují. Na krmítku se daří jen některým druhům ptáků na úkor jiných.

V posledních letech se ukazuje, že si na krmítkách ptáci přenášejí choroby. K těsnému kontaktu by mezi nimi v přírodě jinak nedošlo. O problémech s krmítky hovořil ornitolog Zdeněk Vermouzek.

Proč jsou sopečné erupce pro Zemi důležité

Erupce sopky Fuego v Guatemale

Do naší kyslíkem bohaté atmosféry se sopečnou činností dostává spousta vodní páry, oxidu uhličitého, oxidu siřičitého i metanu. Jsou to výrazné skleníkové plyny. Jak je možné, že se naše Země postupně neohřála na stovky stupňů?

Země umí tyto plyny zase odstranit. Ukládá je do hornin. Vlivem toho na Zemi dlouhodobě panují podmínky umožňující život.

Nejen o tom hovořil dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV, který komentoval text ze své knihy Vesmírníček. Tu vydávají Knihy Dobrovský. V Meteoru z knihy čte Zdeňka Sajfertová. Knihu máte možnost vyhrát, sledujte soutěžní otázku na konci pořadu.

Spolupracují delfíni?

Díky delfínům bychom jednou mohli mít účinnější léky

Naprosto nevídaný výzkum provedli vědci v Austrálii. Po dobu 40 let sledovali na 200 delfínů. Pozorování bylo složité, protože se nažili zjistit jejich vzájemné vztahy. Ukázalo se, že delfíni spolupracují hned na několika úrovních.

Podobají se v tom člověku nejvíce ze všech druhů zvířat. Dokonce na sebe volají jménem, aby se poznali. Jaká je hlavní motivace této spolupráce? Život delfínů komentuje biolog prof. Jaroslav Petr.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související