Meteor o moderních technologiích, zranění mozku a bubnování šimpanzů

Jak nás ovlivňuji moderní technologie?

Příliš mnoho digitálního...|foto:Shutterstock

Digitální svět nám šetří čas i práci. Vyvstává ale otázka, jestli naše orientace do digitálního prostoru nepřináší i problémy, které si možná ani neuvědomujeme. Jsme zahlceni jak informacemi, tak naprostými nesmysly. Říká se, že kvůli tomu hloupneme.

Proč se učit něco, co za nás udělá počítač? Je to ale opravdu tak? Je náš mozek negativně ovlivněn? Projevuje se to na jeho činnosti? Co k tomu říkají vědecké studie? Spoustu otázek zodpovídal Filip Děchtěrenko z Katedry psychologie FF UK.

Bude inzulín na opakované použití?

Diabetes|foto:Fotobanka Pixabay

Diabetici jsou celoživotně odkázáni na to, že do svého těla musí s velkou opatrností dávat správné dávky inzulinu. Zvlášť diabetes mellitus 1. typu je nevyléčitelný a postihuje už děti. Moderním řešením je pumpa permanentně připevněná k tělu se stálým vývodem do těla. Sleduje hladinu cukru a může i online přenášet data lékaři.

Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV představil snahu vědců vyrobit inzulín na opakované použití. Stačila by injekce třeba jednou za měsíc. Jak by vše fungovalo? A jak daleko je vývoj?

Nejslavnější zranění mozku

Zranění Phinease Gage|foto:US National Library of Medicine, Sciencephoto / Profimedia

Phineas Gage kladl vlakové koleje napříč Vermontem. 13. září 1848, před odpalem překážející skály, prachová nálož předčasně vybuchla. Vystřelená pěchovací tyč mu rozrazila levou tvář, roztříštila spodinu lebeční, proletěla přední částí mozku a vystřelila temenní částí hlavy ven, aby přistála o 30 m dál celá od krve a mozku.

Gage chviličku ležel na zádech, pak sebou zaškubal a za pár minut promluvil. Dělníci ho odvezli do blízkého hotelu, kde zraněný s nepatrnou pomocí sám vystoupil. A stal se nejslavnějším neurologickým paciente. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Má umělá inteligence vědomí?

Umělá inteligence a člověk|foto:Shutterstock

Umělá inteligence umí vytvořit originálně vyhlížející obsah i odpovídat na velmi složité otázky. Zde je malá ochutnávka: Existuje Bůh? Jak zní definice ženy? Kolik existuje genderů? Napiš 20 nejdůležitějších otázek filozofie. Urči deset nejlepších a nejhorších prezidentů USA. Jak odlišné by byly dějiny, kdyby byl roku 1933 zavražděn Hitler?

S jazykovým modelem se dá i velmi úspěšně konverzovat. Už nedokážeme najít rozdíly vůči mysli člověka a tak se nabízí zásadní otázka: Má stroj vědomí? Nad tím se zamýšlí MUDr. František Koukolík.

Umějí šimpanzi bubnovat?

Mládě šimpanze|foto:Kateřina Misíková, Zoologická a botanická zahrada města Plzně

Opičí kapely po světě nejezdí, ale přírodovědci už dávno vědí, že například šimpanzi bubnují. Nejde o projev hudebního talentu, ale způsob komunikace. Bouchají do kmenů a vystouplých kořenů stromů.

Ostatní šimpanzi na bubnování reagují a odpovídají. Nový výzkum ale našel překvapivý cit šimpanzů pro rytmus. Vše popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Vznik první vodní despocie

Egyptská pyramida|foto: 8moments, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Voda je pro člověka naprosto zásadní látkou. Dlouhodobě jsme obývali vždy jen taková území, kde byl vody dostatek. Minule jsme si říkali, že Sahara byla před 9000 tisíci lety zelená a protkaná systémem řek.  Jenže před pěti tisíci pěti sty roky došlo k bodu zlomu. Lidé se začali stěhovat k Nilu a potřeba vody vedla k založení prvního státu světa – Egyptu. Jenže jak by měl takový stát fungovat? A jak by měl hospodařit s vodou? To popisuje doc. Zbyněk Hrkal z Výzkumného ústavu vodohospodářského ve své nové knize Voda, náš osud, kterou vydává nakladatelství Albatros.