Meteor o meteorech z balónu, pomatené buňce a pavučině z mléka
Poslechněte si:
- 01:05 Dají se pozorovat meteory z balónu?
- 14:04 Odkud přišly morové rány?
- 20:09 Proč nás mate čas?
- 30:00 Když se buňka pomátne
- 34:50 Je v mozku vidět humor?
- 45:23 Lze vyrobit pavučinu z mléka?
Hovoří fyzikální chemik Martin Ferus nebo neurolog František Koukolík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.
Dají se pozorovat meteory z balónu?
Meteor, který vidíme ze země, je jen chabým odleskem toho, co bychom viděli ze stratosféry. Ozónová vrstva totiž schová kratší vlnové délky a ultrafialové záření se k našemu oku či přístroji nedostane. Chtělo by to vydat se do výšky. Jenže kosmické sondy jsou drahé.
Proto na to dr. Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV šel jinou cestou. Nejprve nechal sestrojit speciální kameru a tu namontovat na balón. První let skončil světovým prvenstvím!
Odkud přišly morové rány?
V minulosti kosila naše předky celá řada infekčních nemocí. Neštovice a cholera, ale i je svou hrůzou i rozsahem předčil mor. Do Evropy pronikl v roce 1347 z Asie a hned během první vlny zahubil nejméně 25 milionů lidí, možná až třetinu veškerého obyvatelstva Starého kontinentu.
Od té doby se vracel ve zhruba deseti až dvacetiletých intervalech. Teprve 20. června 1894 byla objevena příčina nemoci. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Proč nás mate čas?
Definice říká, že čas je veličina umožňující řadit události od minulosti přes přítomnost do budoucnosti. Ale jeho úplný počátek po vzniku vesmíru je problematický, jak nám potvrdil astrofyzik prof. Petr Kulhánek.
Jak je možné, že tehdy čas neexistoval a vesmír se přesto vyvíjel? Jaké další problémy má náš selský rozum s porozuměním času?
Když se buňka pomátne
V našem cyklu s názvem Tajemný host Meteoru zveme přímo do studia bakterie, viry či parazity. Takzvaně „chytit nemoc“ je snadné. Ze vzduchu, vody, od jiného živočicha či člověka. Existují ale výjimky. Dnešní host je zvláštní případ. Není to vetřelec zvenčí. Nepřichází z lesa, z vody ani z jídla. Naopak, zrodil se přímo v nás.
Je v mozku vidět humor?
Může se věda zabývat takovou záležitostí, jako je humor? Mohlo by se zdát, že analýza humoru se podobá pitvě nádherné žáby z amazonského pralesa, do které se chcete podívat proto, abyste zjistili, proč je tak krásná. Jenže na konci je po žábě i po kráse.
MUDr. František Koukolík uvedl řadu druhů humoru a přidal i konkrétní vtipy, které dobře ilustrují, proč v nás humor vyvolává reakci.
Lze vyrobit pavučinu z mléka?
Pavučinová vlákna jsou desetkrát pevnější než kevlar – syntetický materiál, z něhož se, kromě jiného, vyrábějí i neprůstřelné vesty. Úžasné je i to, že si své parametry drží v neuvěřitelně širokém rozmezí teplot od –20 do +330 °C.
Je to materiál snů pro celou řadu lidských oborů. Pokukují po ní výrobci textilií, letečtí a kosmičtí konstruktéři, vojáci i chirurgové. Jenže kde ji vzít?
V dnešním dílu své Geneticky modifikované Zoo biolog prof. Jaroslav Petr popsal neuvěřitelný postup, při kterém vědci využili kozího mléka.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
