Meteor o lesních požárech, zkamenělinách na hřbitovech a původu psů

17. září 2022

Poslechněte si:

  • 01:20 Bude lesních požárů přibývat?
  • 08:56 Jak byly objeveny bakterie?
  • 14:02 Za zkamenělinami na hřbitovy
  • 28:19 Odkud pochází první psi?
  • 37:50 Krádeže těl pro anatomii

Hovoří meteorolog Martin Novák, paleontolog Štěpán Rak nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zločiny ve jménu vědy čte Václav Jílek.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Bude lesních požárů přibývat?

lesní požár

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen v roce 2000. Cílem byla ochrana úžasných pískovcových útvarů, jakým je i známá Pravčická brána. Bylo velmi smutné sledovat rozsáhlý požár, který se i za mezinárodní pomoci podařilo uhasit až po 20 dnech. Proč se požár tak snadno rozšířil? Bylo sucho a vysoké teploty. Může za to změna klimatu? Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu říká, že požárů bude přibývat, i když množství napršené vody bude stoupat. Jak vysvětlit tento paradox?

Jak byly objeveny bakterie?

Dánský mikrobiolog Anton Van Leeuwenhoek

Nejsme za to vděčni žádnému učenci, ale obchodníkovi, kterého nadchly mikroskopy. Antonie van Leeuwenhoek  napsal Královské společnosti v Londýně dopis s datem 17. září 1683, který vzbudil senzaci. Zkoumal zubní plak muže, který si celý život nečistil zuby. „Jaké nádherné zoologické zahradě se daří v jeho ústech!“, zvolal nadšeně. Ve žlutozeleném plaku našel obrovské množství „zvířátek“ a mezi nimi mnohá, která byla, jak psal, „četnější než obyvatelstvo Nizozemí a neustále se půvabně pohybovala sem a tam“. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Za zkamenělinami na hřbitovy

Hřbitov v Českém Krumlově

Ke hrobům chodíme alespoň čas od času všichni - za rodinou nebo kamarády. Rozhlížíme se tam, prohlížíme si i cizí hroby, díváme se, jak jsou upravené, jestli jsme neznali někoho, kdo tam leží. Máme pro vás tip, že na náhrobních kamenech se dá najít něco velmi zajímavého. Pokud se na hřbitov vydáte s paleontologem, zjistíte, že některé náhrobky jsou ze vzácných hornin a jiné obsahují dokonce i zkameněliny. Na vycházku po hřbitovech v regionu jihozápadně od Prahy nás pozval paleontolog Štěpán Rak.

Odkud pochází první psi?

Štěňata (ilustrační foto)

Všichni dnešní psi byli kdysi dávno vlky. To víme bezpečně. Vyvinuly se z nich tzv. domestikací. Vlci zjistili, že v blízkosti člověka mají stálý zdroj potravy. Pes vznikl samovolně, nikdo ho úmyslně nekřížil. Ale kde k tomu došlo? Vědci v nové studii porovnávali DNA dnešních psů ne s dnešními vlky, ale pravěkými vlky. Biolog prof. Jaroslav Petr představil výsledky. Vznikli první psi ve východní Asii, na Blízkém východě nebo v Evropě?

Krádeže těl pro anatomii

Márnice

Představte si, že jste lékař žijící v 18. století. Abyste mohl léčit, musíte lidské tělo dobře znát. Ano, už tehdy existovaly školy, anatomie a pitvy. Jenže pitvat, tedy rozřezávat tělo, nebylo jen tak. I když to někde povoleno bylo, sehnat tělo právě s tou chorobou nebo tou anomálií, kterou chcete studovat, bylo obtížné. Nezbývá než být trpělivý nebo na to jít poněkud jinak. Řekněme ne tak úplně legálně. Václav Jílek čte o zlodějích těl v knize Sama Keana, která česky vychází pod názvem Zločiny ve jménu vědy. Vydává ji nakladatelství Grada.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související