Meteor o falešné chuti, vědeckém jazyku a aprílové Zoo

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Falešná sladká chuť

Chuť|foto:Fotobanka Pixabay, Licence Pixabay, ©

Představte si, že si z vás někdo udělá na Apríla legraci a dá vám napít tekutiny, která chutná úplně jako jablečná šťáva. Vy se napijete, řeknete, že je vynikající a chcete sklenici dopít. Osoba vás ale zarazí, ať už nepokračujete, protože by se to žaludku nemuselo líbit. Hrozilo by jeho překyselení. Jak to? Protože ve skutečnosti pijete jablečný ocet! Stačilo do něj přimíchat látku, která obalamutí vaše chuťové pohárky. Jak látka funguje a kde ji lze získat? I o tom hovořil dr. Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické.

Stojí za rakovinou virus?

Výzkum rakoviny|foto:Shutterstock

Rakovina se rozvine, když se pokažené buňky začnou překotně množit. Zabírají pak místo buňkám zdravým a pokud se namnoží v nějakém orgánu, ten pak už nestačí plnit svou funkci a je zaděláno na pořádný problém. Ale proč se buňky zblázní? Nemohl by stát alespoň za některými druhy rakoviny virus? Odpověď přišla už před 112 roky, kdy americký patolog Francis Peyton Rous publikoval objev onkovirů. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Duben v zrcadle pranostik

Pluh|foto:Fotobanka Profimedia

V dubnu probíhají jarní polní práce. Není divu, že se jich týká velké množství pranostik, nap. „Kdyby nebylo oráče, nebylo by boháče“.  Před staletími hrály pranostiky významnou roli. V době, kdy počasí věda nedokázala předvídat, byly významnou pomůckou třeba k tomu, aby rolníci zaseli ve správný čas. Naši předkové si všimli, že během roku se pravidelně opakují období, kdy je počasí podobné. Doc. Zdeněk Vašků velmi podrobně analyzoval deset tisíc pranostik. V aktuálním Meteoru jsme si představili ty nejzajímavější pranostiky měsíce dubna.

Přísloví ve vědeckém jazyce

Schválně, zkuste poznat toto rčení: „Chemická sloučenina vodíku s kyslíkem, jež produkuje minimálně belů, působí erozí na vrstvě hornin, uložených podél její trajektorie.“. Nevíte? A co když napíšeme „Tichá voda břehy mele.“. Najednou je vše jasné. Jiří Grygar si při příležitosti Aprílu připravil několik rčení převedených do učeného vědeckého jazyka.  

Procházka aprílovou Zoo

Aprílové žertíky jsou oblíbenou součástí naší kultury. Někdy se objevují i v oborech, které by člověk nečekal, třeba ve vědě. Biolog prof. Jaroslav Petr prošel záznamy o aprílových žertech spočívajících v představování nově objevených podivných zvířat. Některé byly na první pohled rozeznatelné, ale jiné působily tak věrohodně, že se nechala řada lidé napálit. Jeden falešný aprílový objev zmátl vědce tak, že podávali seriózní žádosti o grant, aby se tématu mohli věnovat.

Izrael a válka o vodu

Místo na řece Jordán, kde byl pokřtěn Ježíš, dodnes slouží jako "křtitelnice"|foto:Helena Černá

Napětí v regionu Blízkého východu neustává ani po desetiletích od vzniku Izraele. Složitá politická situace bývá často předmětem zahraničních zpráv i u nás. Víte ale, že jednou z příčin sváru, je i voda? V této poměrně suché oblasti světa je voda klíčová. Jaké konkrétní problémy s ní jsou? I o tom píše hydrogeolog Zbyněk Hrkal ve své knize O lidech a vodě, ze které si čteme v repríze.