Meteor o čtení mezi řádky, mutacích covidu a pirátském biologovi
Poslechněte si:
- 01:11 Dokáže věda číst mezi řádky?
- 13:08 Jak se lidé naučili tisknout na kámen
- 19:49 Mutace covidu a co nás čeká?
- 31:36 Proč moudivláčci ucpávají hnízda?
- 39:44 Biolog pod vlajkou se zkříženými hnáty 1/2
Hovoří virolog Jan Pačes, chemik Jan Havlík nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zločiny ve jménu vědy čte Václav Jílek.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.
Dokáže věda číst mezi řádky?
Ano, dokáže, a to doslova. Dnešní analytická chemie dokáže rozlišit látky o neskutečně malé koncentraci. Zároveň existují v archivech či muzeích originály ručně psaných textů a dokumentů. Šlo by tedy poznat, že na dopis na straně 6 autor rozlil kávu, na straně 10 si odklepal doutník a na straně 12 mu ukápl kečup? Bez problémů.
Ale vědci se snaží nacházet důležitější informace třeba o zdravotním stavu autora. Kdy se spisovatel George Orwell nakazil tuberkulózou, na kterou zemřel? Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biologie přinesl odpověď.
Jak se lidé naučili tisknout na kámen
V Mnichově žil mladík jménem Alois Senefelder. Tento rodák z Prahy opustil práva, stal se hercem a dramatikem. Kvůli potížím s vydavateli, hledal vlastní způsob tištění. Studoval, ryl do oceli, leptal měď i cín...
Jednoho večera roku 1796 si přinesl domů nový kámen na broušení břitvy a poukázku na peníze. Když průvan sfoukl poukázku do umyvadla, Alois ji osušil, položil nad krb a zatížil přineseným kamenem. Ráno na něm uviděl přesně otištěné razítko i částku!
A tak se zrodila litografie. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Mutace covidu a co nás čeká?
Jak přicházejí další a další vlny epidemie nově zmutovaného viru SARS-COV-2, máme pocit, že mutuje až příliš rychle. Ve skutečnosti zase tak rychlý není. To mu jen lidé dávají prostor šířit se na příliš velkém počtu jedinců.
Vědci zkoumají podrobně mutace na povrchu viru. To je totiž klíčové místo, kudy vniká do lidské buňky. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV upozorňuje, že ne o všech mutacích se odborníci dozvědí. Budeme mít už brzy od viru pokoj? Jaká nás čeká zima?
Proč moudivláčci ucpávají hnízda?
Moudivláček lužní je malý zpěvný pták, který žije u vody. Známý je tím, že si staví velmi složitá hnízda visící z větví. Mezi samci a samicemi také probíhá zajímavá hra. Samice tají před samcem, že snesla vejce. A když opouští hnízdo, schovává je, aby je neviděl.
Kdyby je našel, okamžitě by prchl za jinou samicí a plodil další potomky. Vědci ale zjistili, že moudivláček žijící v Číně se chová jinak. Samec nikam neutíká. Přesto samička vajíčka zakrývá. Proč? Zvláštní chování vysvětlil biolog prof. Jaroslav Petr.
Biolog pod vlajkou se zkříženými hnáty 1/2
Jmenoval se William Dampier a žil na přelomu 17. a 18. století. Jeho loupení v Karibiku mu zároveň poskytlo příležitost studovat tamní přírodu. Jako první podrobně popsal hurikán, naučil se rozumět větrům a mořským proudům. Byl i skvělým navigátorem.
O všech svých pozorováních si vedl zápisky. Angličtina díky němu zná slova jako banán nebo avokádo. Své zážitky popsal v knize Nová cesta kolem světa. Někteří historici ji považují za úplně první moderní cestopis, který založil nový žánr.
O pirátovi a biologovi v jedné osobě píše americký spisovatel Sam Kean v knize, která česky vychází pod názvem Zločiny ve jménu vědy. Vydává ji nakladatelství Grada, na trhu by se měla objevit na podzim a v Meteoru z ní čte Václav Jílek.
Související
-
Meteor o mutacích virů, čísle nula a chůzi po hladině
01:20 Jak mutují viry? 15:57 První auto se spalovacím motorem 21:28 Kdo vymyslel číslo 0 34:05 Dá se chodit po hladině zespodu? 41:33 Jak včely osidlují nový úl?
-
Proč je moudivláček moudivláček?
Moudivláček je druh ptáků stavějící vakovité hnízdo podobné ohromnému moudí. Doplňky Jungmannova slovníku dokládají východočeský výraz mundiblá(če)k, mu(n)obálek.
-
Živočichopis aneb Vývoj českých zoologických názvů
Kolik českých jmen pro jednotlivá zvířata vlastně existuje? A jaký byl jejich vývoj?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.