Meteor o čtení mezi řádky, mutacích covidu a pirátském biologovi

3. září 2022

Poslechněte si:

  • 01:11 Dokáže věda číst mezi řádky?
  • 13:08 Jak se lidé naučili tisknout na kámen
  • 19:49 Mutace covidu a co nás čeká?
  • 31:36 Proč moudivláčci ucpávají hnízda?
  • 39:44 Biolog pod vlajkou se zkříženými hnáty 1/2

Hovoří virolog Jan Pačes, chemik Jan Havlík nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Zločiny ve jménu vědy čte Václav Jílek.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas.

Dokáže věda číst mezi řádky?

George Orwell

Ano, dokáže, a to doslova. Dnešní analytická chemie dokáže rozlišit látky o neskutečně malé koncentraci. Zároveň existují v archivech či muzeích originály ručně psaných textů a dokumentů. Šlo by tedy poznat, že na dopis na straně 6 autor rozlil kávu, na straně 10 si odklepal doutník a na straně 12 mu ukápl kečup? Bez problémů.

Ale vědci se snaží nacházet důležitější informace třeba o zdravotním stavu autora. Kdy se spisovatel George Orwell nakazil tuberkulózou, na kterou zemřel? Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biologie přinesl odpověď. 

Jak se lidé naučili tisknout na kámen

Alois Senefelder, hered a dramatik, vynálezce litografie

V Mnichově žil mladík jménem Alois Senefelder. Tento rodák z Prahy opustil práva, stal se hercem a dramatikem. Kvůli potížím s vydavateli, hledal vlastní způsob tištění. Studoval, ryl do oceli, leptal měď i cín...

Jednoho večera roku 1796 si přinesl domů nový kámen na broušení břitvy a poukázku na peníze. Když průvan sfoukl poukázku do umyvadla, Alois ji osušil, položil nad krb a zatížil přineseným kamenem. Ráno na něm uviděl přesně otištěné razítko i částku!

A tak se zrodila litografie. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mutace covidu a co nás čeká?

Mutace viru

Jak přicházejí další a další vlny epidemie nově zmutovaného viru SARS-COV-2, máme pocit, že mutuje až příliš rychle. Ve skutečnosti zase tak rychlý není. To mu jen lidé dávají prostor šířit se na příliš velkém počtu jedinců.

Vědci zkoumají podrobně mutace na povrchu viru. To je totiž klíčové místo, kudy vniká do lidské buňky. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV upozorňuje, že ne o všech mutacích se odborníci dozvědí. Budeme mít už brzy od viru pokoj? Jaká nás čeká zima?

Proč moudivláčci ucpávají hnízda?

Moudivláček lužní (Remiz pendulinus)

Moudivláček lužní je malý zpěvný pták, který žije u vody. Známý je tím, že si staví velmi složitá hnízda visící z větví. Mezi samci a samicemi také probíhá zajímavá hra. Samice tají před samcem, že snesla vejce. A když opouští hnízdo, schovává je, aby je neviděl.

Kdyby je našel, okamžitě by prchl za jinou samicí a plodil další potomky. Vědci ale zjistili, že moudivláček žijící v Číně se chová jinak. Samec nikam neutíká. Přesto samička vajíčka zakrývá. Proč? Zvláštní chování vysvětlil biolog prof. Jaroslav Petr.

Biolog pod vlajkou se zkříženými hnáty 1/2

Aboringinci vysvětlují Williamu Dampierovi, jak funguje bumerang

Jmenoval se William Dampier a žil na přelomu 17. a 18. století. Jeho loupení v Karibiku mu zároveň poskytlo příležitost studovat tamní přírodu. Jako první podrobně popsal hurikán, naučil se rozumět větrům a mořským proudům. Byl i skvělým navigátorem.

O všech svých pozorováních si vedl zápisky. Angličtina díky němu zná slova jako banán nebo avokádo. Své zážitky popsal v knize Nová cesta kolem světa. Někteří historici ji považují za úplně první moderní cestopis, který založil nový žánr.

O pirátovi a biologovi v jedné osobě píše americký spisovatel Sam Kean v knize, která česky vychází pod názvem Zločiny ve jménu vědy. Vydává ji nakladatelství Grada, na trhu by se měla objevit na podzim a v Meteoru z ní čte Václav Jílek.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.