Metabolický zlom po padesátce? Mýtus. Za kila navíc může méně pohybu i to, co si dáváme na talíř

Podle lékařky Marie Skalské je zpomalování metabolismu po padesátce mýtus. „Existují studie, které dokazují, že metabolismus se mezi 20. a 60. rokem výrazně nemění. Spíše než o dramatický biologický zlom jde o změnu životních okolností, kdy se méně hýbeme a máme jiné návyky než v mladším věku,“ vysvětluje.

Čtěte také

O radosti z jídla i ze života: Výživa v menopauze. Jaké symptomy lze ovlivnit? Co zlepší náladu a sníží stres?

Rozdíly mezi muži a ženami ale přece jen existují. Zatímco mužům po třicítce klesá hladina testosteronu zhruba o jedno procento ročně, u žen dochází během perimenopauzy a menopauzy k výraznému hormonálnímu poklesu v relativně krátkém čase.

„Právě hormonální změny mohou za to, že ženám ubývá svalová hmota nebo jsou citlivější na příjem sacharidů. To všechno vede k tomu, že se kila začnou plíživě nabalovat, zejména v oblasti pasu,“ říká specialistka na sportovní medicínu, výživu a prevenci civilizačních chorob.

Podle Skalské to ale automaticky neznamená, že každá žena po čtyřicítce začne přibírat. „Pokud ví, jak se tomu bránit, stát se to nemusí. Navíc není nikdy pozdě začít se sebou něco dělat.“

Svaly rostou i v sedmdesáti

Organismus sice nelze vrátit na začátek, i ve vyšším věku ale dokáže dobře reagovat na změnu životního stylu. „Není pravda, že svaly rostou jen ve dvaceti. Svalová hmota přibývá i v sedmdesáti, i když samozřejmě pomaleji,“ vyvrací lékařka.

Čtěte také

Ženy 50+: Láska, tělo a sex po padesátce. Třídílný dokuseriál otevřených výpovědí žen o tom, že padesátkou to nekončí

Právě silový trénink je podle ní pro ženy po menopauze naprosto klíčový. „Měl by tvořit přibližně 70 procent pohybové aktivity po čtyřicítce či padesátce, zatímco zbytek by měl připadat na aerobní aktivity. To, jestli se budeme hýbat, a co si dáme na talíř, má každý ve svých rukou,“ dodává.

Nestačí se ale zaměřit jen na sílu a hubnutí. Stejně důležitá je také stabilita, pružnost a kvalitní odpočinek. „S přibývajícím věkem se zhoršuje rovnováha a roste riziko pádů i úrazů. Součástí pohybu by proto mělo být i balanční cvičení a strečink, doplněné odpočinkem. Jedině komplexní přístup funguje dobře,“ uzavírá lékařka.