Maskou fanfarónství kryl křehké a poznamenané nitro. Příběhy slavných: Jiří Kodet
Dokázal ze sebe vytvořit legendu. V Pelíškách to byl ale on sám. Poslechněte si. Účinkují Miloslav Tichý a Natálie Drabiščáková.
Hrál prý 24 hodin denně. Za maskou fanfarónství a histriónství (přehnané upozorňování na vlastní osobu) ukrýval křehké nitro. Poznamenané navíc ne zrovna šťastným dětstvím a spletitými rodinnými vztahy. Symbolická pro něj byla role v Pelíškách (1999), za kterou dostal i Českého lva. Hrál tehdy vlastně sám sebe.
Muže z dobré rodiny deptaného komunistickým režimem. Dominantní hlavu rodiny, kterou miluje, ale dokáže i pěkně seřvat. Jeho vlastní kořeny sahají až k legendárnímu divadelníkovi Vendelínu Budilovi. Po dalším hereckém velikánovi dědečkovi Jiřím Steinmarovi zdědil vtip a ironii.
Komplikované dětství
Po kom ale měl svou náladovost, netrpělivost a pocit, že žena mu má dělat hlavně zázemí a být k ruce? U manželky nestrpěl ani pomyšlení, že by měla dělat vlastní kariéru. Proto se s ním prý i jeho první žena Renata rozvedla. To Soňa vydržela hrát druhé housle 37 let. Až do jeho smrti.
Jeho osobnost nutně souvisela s komplikovaným dětstvím. Maminka, talentovaná herečka Jiřina Steimarová se v 21 letech provdala za sochaře Jana Kodeta. Tak dlouho mu stála modelem, až byla těhotná. Rodina vzala za své, když se zamilovala do motocyklového závodníka. Novou partnerku si našel i otec.
Druhý domov
Malý Jirka tak už od osmi pendloval mezi dvěma rodinami. A čím víc měl nevlastních sourozenců, tím míň o něj rodiče stáli. V rodině, ve které měl snad každý nějaké umělecké vlohy, se ale nedědilo umění udržet si vztahy mezi sebou... Později ho kvůli emigraci nevlastního otce vzali na DAMU až na třetí pokus.
Víte, že...
Jiří Kodet měl hrát Limonádového Joea. Roli, kterou už uměl, ale režisérovi Lipskému rozmluvila jeho vlastní matka. Kodet vyhrál i konkurz na roli Nicka Cartera ve filmu Adéla ještě nevečeřela. Pak ale přišel z Barrandova dopis, že to přebírá Michal Dočolomanský.
Druhý domov našel až v roce 1968 v Činoherním klubu. Chvíli v něm i bydlel. Vydržel tam 24 let a poznal tu i svou druhou ženu. Společně pak bydleli na chatě v Těptíně, bez elektriky a vody. Tam vyrůstaly i jejich děti Bára a Honza. Po letech Těptín vyměnili za vilu v Točné, kde rodina bydlí dodnes.
Aristokrat s červenou krví
Dokázal ze sebe vytvořit legendu už za života. Vždy byl dokonale oblečený s dokonalým vystupováním, lehce nadřazeně se choval i ke svému okolí. Navíc si na to velmi potrpěl. Sám se totiž cítil být aristokratem, i když modrou krev neměl nikdo z jeho předků. Bavilo ho, že o něm říkají, že je snob.
Gáži dokázal utratit za jeden den. Pak si půjčoval nebo se živil kdečím. Vždy ale s elegancí sobě vlastní. Byl ale taky zásadový a vždy říkal, co si myslí. Taky proto ho neuvídte v roli proletáře nebo předsedy stranické organizace. Změny v roce 1989 nejdřív hodně vítal. Realita byla ale trochu jiná.
Pracovitý kavárenský povaleč
Veřejně si ale nikdy nestěžoval. Na prknech Národního divadla, kam nastoupil v roce 1991, dostal o tři roky později a přímo při premiéře menší mozkovou mrtvici. Představení dohrál, ale pak se psalo, že namol opilý. Sice se uzdravil, ale měl problémy s pamětí.
Pak přišla druhá a třetí mrtvice, při které si ale taky zlomil nohu v krčku. Noha se odmítala zahojit, po nemocnicích trávil dva roky. Život závislý na druhých ale nebyl pro něj. O historkách, které o něm kolují, vždy říkal, že on je žije, aby je ostatní mohli vyprávět…
Související
-
„Jak doopravdy chutnala Kolalokova limonáda?“ Karel Fiala prozradil vše, co o slavném filmu nevíte
Kdo měl původně hrát slavného Limonádového Joea? Kdo vymýšlel mučící potěšeníčko a co to bylo? Jak operetní zpěvák snášel, že ho při zpěvu zastoupil Karel Gott?
-
Simona Stašová: Pelíšky ukázaly, že i komunisti byli normální lidi
Byl to prý jednoduchý filmeček, který jen správně trefil dobu. Bude mít podobný úspěch třeba nejnovější snímek Život je život? To se teprve ukáže.
-
Bára Kodetová: Nebojím se, že bychom krizi nepřežili. Jsme neuvěřitelně schopní a životaschopní
„Zvažovala jsem předem tón tohoto rozhovoru. Do jaké míry by měl být optimistický, do jaké pesimisticky a kde je ta hranice. Všichni jsme na tom podobně,“ soudí herečka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka