Martin Huba: "Nechtěl jsem hrát legendu, ale člověka z masa a kostí"

Před třemi měsíci oslavil neuvěřitelné 70 narozeniny. „Dědeček mi vštěpoval, že každý věk má svojí specifickou krásu a jde prý jen o to, aby byl člověk dostatečně moudrý na to, aby ji objevil. Já se cítím šťastný a vyrovnaný.“

Rozhodování nebylo lehké
Jeho štíhlá postava a ušlechtilý vzhled mu před nedávnem přinesly roli T. G. Masaryka v televizním seriálu České století. „Měl jsem velkou trému a byla to velká výzva. Můj strach měl dvě roviny: nechtěl jsem pokazit mýtus, na druhé straně jsem nechtěl hrát jen mýtus, ale člověka v celé jeho rozporuplnosti. Masaryk byl vzor sebedisciplíny a to mi připomnělo mládí, protože dědeček na nás byl také tvrdý. Dodnes mě fascinuje fakt, že když někdo jde neústupně za svým přesvědčením, obvykle dosáhne to, o co usiluje.“

Tajemství osobnosti TGM
Jak se mu hrál první československý prezident? „Nesnažili jsme se dělat repliku Masaryka, ani kopírovat jeho gesta. V tom tajemství osobnosti nespočívá. Ale vizáž pomáhá především divákovi, tak jsme si řekli, že se budeme snažit přiblížit jeho podobu. Vousy mi rostou rychle, takže mi je nemuseli lepit, nicméně pleš mi museli holit pokaždé. Při hraní jsem se především snažil v hlavě navodit stav jeho uvažování a to vám pak samo doladí gesta.“ Nedělala slovenskému herci Martinu Hubovi problém čeština? „Textu bylo hodně. Ale Masaryk měl také určité problémy se spisovnou češtinou. Říkám to proto, že určité nepřesnosti v hovoru měl, takže tím jsme se jeho postavě i přiblížili.“

Na čem teď pracuje
Co v nejbližší době čeká Martina Hubu? „V Divadle na Vinohradech budu režírovat strhující drama „Páni Glembayové“, které vypráví o podvodech v bankách a v mezilidských vztazích, kde krása už není darem, ale byznysem a obchodem. Hodně mi to připomíná dnešní hodnotový systém. Inscenace prozrazuje divákovi mnohé o tom, co nám hrozí, pokud nezmoudříme a budeme dál žít v sebeobdivu. To je, myslím si, nejdestruktivnější veličina, která nás všechny ničí. Chci věřit, že včas najdeme sílu obdivovat ne sami sebe, ale lidi kolem nás.“