Martin Hilský: „Shakespeara hráli i v africké buši“

16. červen 2010

Je žádoucí, aby byla slova nejlepšího dramatika všech dob tlumočena tím nejlepším překladatelem. V Česku je oním „NEJ“ Martin HILSKÝ. Literárnímu dílu Williama Shakespeara zasvětil již 27 let svého života a překlad všech shakespearovských dramat kompletně dokončil před dvěma lety. Poslední hrou, kterou si mohl z pomyslného seznamu "odškrtnout", byl "Jindřich VIII." Právě s profesorem anglické literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jsme hovořili v hodince Hosta do domu ČRo 2 - Praha...

Moderátor Vladimír Kroc se zaměřil na letošní Letní shakespearovské slavnosti. V premiéře se na nich hraje, v režii Lucie Bělohradské, historická tragédie Jindřich IV. V zahraničí je častěji uváděna, než např. Hamlet. Host hovořil o tom, proč tomu tak je.

Dozvěděli jsme se, že není vždy nutné překládat „doslova“: „Nikdy mi není líto veršů ... jde o divadelní situace a o výpověď hry jako celku. Škrty jsou opravdu veliké ...“ Martin Hilský se kromě překladu i aktivně podílí, spoluprácí s režiséry, na divadelních interpretacích her.

První Shakespearova hra, která pro něj hodně znamenala, byl v jeho dvaceti letech „Lukavského Hamlet“. K překladu nesmrtelného spisovatele a básníka se ovšem dostal až ve 40 letech. Jak sám řekl, tento fakt mu ovšem nevadí: „ ... jednak jsem měl profesionální zkušenost, bez které Shakespeare nejde dělat, a také životní, ta je možná ale ještě důležitější...“

Dnes má za sebou kompletní překlad 38 her anglického renesančního dramatika. Ke své práci dodává: „Nevěděl jsem, že to bude tak těžké. Jisté abstinenční příznaky jsou, neboť Shakespeare je, myslím, „droga“.“ Zároveň ale dodal, že byly okamžiky, kdy si od něj potřeboval odpočinout: „Přiznám se, že takové chvíle byly. Stalo se to např. u některých historických her ... ještě horší je ale překládat dlouhé právnické důvody následnictví trůnu, tam se člověk může unavit“.

A jak odůvodnil neutuchající oblibu Shakespearových her? „Částečně je to i překlady, které sice stárnou, ale pořád mluví současnou řečí ... hlavní důvod je ale v Shakespearovi a v tom, že je v něm tolik světa, lidské duše. Důležitá je především naprosto jedinečná řeč. To, co udělal, neudělal žádný z nesmírně talentovaných lidí kolem něho, to vím na sto procent.“ Zároveň dodal, že jej můžeme rozhodně považovat za zakladatele moderní anglické literatury.
O dramatikovi tvrdí: „Tvůrčího génia nevysvětlíte nikdy ...,“. Souhlasí se slovy britského herce Bena Kingsleyho, že ať se setkáme s jakoukoliv divadelní postavou, tak už je její předloha známa v některém z děl Williama Shakespeara.

Řeč přišla také na rozhlasový pořad o Shakespearových sonetech, který zaznamenal mimořádný úspěch. Martin Hilský říká: „Mám z toho velkou radost, protože nejen já, ale i další z tvůrců pořadu, nepředpokládali tak velký zájem. Byl to odvážný projekt a ukázalo se, že je dobře pokoušet se o odvážné projekty ...“


Prof. Martin HILSKÝ (* 8. dubna 1943, Praha)
- překladatel, esejista, profesor Karlovy univerzity v Praze
Po středoškolských studiích (1957 - 1960) vystudoval angličtinu a španělštinu na FF UK v Praze (1965). V roce 1968 byl v
konkursu vybrán na stipendijní pobyt na univerzitě v Oxfordu a jeden rok (1968 - 1969) působil jako mladší vědecký pracovník na Linacre College. V letech 1989 - 1998 stál v čele Ústavu anglistiky a amerikanistiky UK, nyní zde působí jako profesor.
Patří k našim předním překladatelům Shakespearova díla. První jeho shakespearovský překlad vznikl v r. 1983 (Sen noci svatojánské) a od té doby přeložil už víc než 20 Shakespearových her. Za překlad Shakespearových Sonetů (1997) obdržel Jungmannovu cenu, za překlady a interpretaci Shakespearova díla obdržel Cenu Toma Stopparda za rok 2002 udělovanou Nadací Charty 77. Za rozhlasový pořad o Shakespearových Sonetech získal Výroční cenu Nadace Českého literárního fondu za rok 2002. V roce 2001 ho za zásluhy o šíření anglické literatury v České republice a za jeho shakespearovské překlady královna Alžběta II. jmenovala čestným členem Řádu Britského impéria.
Podílel se na vzniku řady naučných a populárně naučných prací. Napsal několik desítek studií a esejů o anglické a americké literatuře, množství předmluv či doslovů k prozaickým knihám anglo - amerických autorů.
Přeložil veliké množství děl W. Shakespeara, z nichž si dovolíme uvést například Sen noci svatojánské, Zkrocení zlé ženy, Cymbelín, Kupec benátský, Veselé paničky windsorské, Othello, Mnoho povyku pro nic, Macbeth, Večer tříkrálový, Hamlet, Bouře, Král Lear a spousta dalších.
K dalším divadelním překladům patří např. Robert Patrick - Kennedyho děti, Thornton Wilder - Naše městečko, Peter Shaffer - Amadeus, James Goldman - Lev v zimě, Peter Barnes - Červené nosy či J. M. Syne - Hrdina Západu.
Mezi další spisovatele, které Prof. Martin Hilský překládal, se řadí Ring Lardener, Herbert Ernest Bates, David Herbert Lawrence, John Steinbeck, James Gordon Farrell, Thomas Stearns Eliot, či údajně nejlepší britský básník 18. století Alexander Pope.

Zdroj: www.slovackedivadlo.cz

Nestihli jste úterní (15.6.2010) vysílání Hosta do domu? Přečtěte a poslechněte si!
Jiří Hošek: "O pestrém životě v Německu se nedá referovat jen z Berlína"

Poslechněte si také rozhovor s Martinem HILSKÝM z 18. května 2009.

autor: Pavla Kopřivová
Spustit audio