Martin Balucha: Strach místních z LOH v Paříži vystřídalo nadšení a touha si atmosféru v centru města co nejvíce užít
Letní olympijské hry v Paříži se přehouply do své druhé poloviny. Jaká je atmosféra města pod pěti olympijskými kruhy? Co hýbe francouzskou veřejností? Zahraniční zpravodaj ČRo ve Francii Martin Balucha ještě přiblíží, kam zatím dospělo hledání nové francouzské vlády i co výsledek voleb přinese pro pozici samotného prezidenta Emmanuela Macrona.
„Obyvatelstvo Paříže se olympijských her ve svém městě zprvu obávalo. Báli se, že se nepovede zahajovací ceremoniál, že nebude v Paříži bezpečno. Spousta z nich proto prchla do regionů na dovolenou. Nakonec ale většina z nich objevila krásu her přes televizní obrazovky, a někteří se dokonce vrací zpět užít si olympijskou Paříž,“ popisuje v pořadu Jak to vidí... zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha.
Paříž, regiony i zámoří
V Paříži totiž neplatí to, co jinde, že hostitelská města jsou často jen doplňkem olympijských her. V Paříži je to přesně naopak. „Paříž sportovního svátku naplno využívá. Synergie mezi hlavním městem a olympijskými hrami funguje i proto, že jednotlivé disciplíny se odehrávají přímo v centru města.“
Čtěte také
Pod Eifellovou věží končily cyklistické závody. V Martových polích se hrál volejbal a zápasilo se v judu. O něco dál po řece Seině na náměstí Svornosti se odehrávají městské olympijské disciplíny jako trojkový basketbal, breakdance nebo cyklistické závody v BMX. „Jde o neuvěřitelně krásná místa. Například soutěžící v šermu se rvali o medaile v přenádherném prostoru Velkého paláce. Není to ale jen Paříž. Například jachting se odehrává na jihu Francie v Marseille, některé basketbalové zápasy se konají na severu Francie ve městě Lille, zapojeny jsou ale i zámořské oblasti, například soutěž v surfování se odehrává na Tahiti,“ vysvětluje Balucha.
Francouzské publikum okouzlilo judo i plavání
Francie jako pořadatelská země má zatím na svém kontě 44 medailí – 12 zlatých, 14 stříbrných a 18 bronzových. Miláčkem publika se oprávněně stal plavec Leon Marchand, který v některých ohledech překonává i výsledky legendárního plavce Michaela Phelpse. „Francie je nadšená. Už teď vyrovnala rekord z Letních olympijských her v Pekingu v roce 2008. Vedle Leona Marchanda ale ještě publikum miluje francouzského judistu Teddyho Rinera, kterému se podařil husarský kousek, kdy nejenže vyhrál v individuální soutěži, ale francouzské judo zvítězilo i v týmových zápasech.“
Dva tábory
Byť je atmosféra v Paříži nyní skvělá, mnoho lidí dodnes nestrávilo netradiční pojetí zahajovacího ceremoniálu her, zejména parodické pojetí mistrovského díla Leonarda da Vinciho Poslední večeře. Téměř čtyřhodinová show, která měla odkazovat na rovnost, bratrství a respekt, vyvolala i kritiku Vatikánu.
„Většina Francie byla na zahajovací ceremoniál pyšná. Mrzelo je hlavně, že pršelo. Biblická scéna Poslední večeře Páně, kterou reprodukovali muži převlečení v ženských šatech, ale skutečně vyvolala rozruch. Nacionalističtí politici a političky a francouzští biskupové scénu odsoudili. Pařížská primátorka Anne Hidalgo i prezident Emmanuel Macron se ale za tvůrce postavili. Poměrně jasně řekli, že šlo o součást uměleckého představení, a ne o urážku věřících. Kyberšikanou a výhrůžkami smrtí namířenými proti uměleckému řediteli zahajovacího ceremoniálu Thomasi Jollymu se nicméně teď zabývá francouzská policie,“ dodává Martin Balucha.
Související
-
Politolog: Olympionismus se zcela vytratil. Místo toho, aby zbraně utichly, konfliktů přibývá
Jak se válečné konflikty promítají do pařížských Letních olympijských her 2024? Politolog Jan Kubáček také okomentuje problémovou situaci digitalizace stavebního řízení.
-
Dřív bez oblečení a s cílem zranit, v současnosti plné extravagance. Jak vypadala historie olympiád?
Program novodobých her se vždycky trochu mění, aktuálně se v Paříži představí 32 sportů. V antických hrách ale měly různá procesí a lidové veselice stejný prostor jako sportovní klání.
-
‚Tyhle olympijské hry, to je ekonomická katastrofa‘. Pařížští podnikatelé si stěžují na odliv turistů
„Zákazníci se k nám nemůžou dostat. Jsme v šedé bezpečnostní zóně, a abyste sem mohli přijít, tak potřebujete QR kód nebo rezervaci,“ popisuje šéf francouzské restaurace Antoine.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.