Martin Balucha: Strach místních z LOH v Paříži vystřídalo nadšení a touha si atmosféru v centru města co nejvíce užít

„Obyvatelstvo Paříže se olympijských her ve svém městě zprvu obávalo. Báli se, že se nepovede zahajovací ceremoniál, že nebude v Paříži bezpečno. Spousta z nich proto prchla do regionů na dovolenou. Nakonec ale většina z nich objevila krásu her přes televizní obrazovky, a někteří se dokonce vrací zpět užít si olympijskou Paříž,“ popisuje v pořadu Jak to vidí... zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha.

Paříž, regiony i zámoří

V Paříži totiž neplatí to, co jinde, že hostitelská města jsou často jen doplňkem olympijských her. V Paříži je to přesně naopak. „Paříž sportovního svátku naplno využívá. Synergie mezi hlavním městem a olympijskými hrami funguje i proto, že jednotlivé disciplíny se odehrávají přímo v centru města.“

Čtěte také

Z olympijských her v Paříži přivezli čeští sportovci pět medailí. Tři zlaté a dvě bronzové

Pod Eifellovou věží končily cyklistické závody. V Martových polích se hrál volejbal a zápasilo se v judu. O něco dál po řece Seině na náměstí Svornosti se odehrávají městské olympijské disciplíny jako trojkový basketbal, breakdance nebo cyklistické závody v BMX. „Jde o neuvěřitelně krásná místa. Například soutěžící v šermu se rvali o medaile v přenádherném prostoru Velkého paláce. Není to ale jen Paříž. Například jachting se odehrává na jihu Francie v Marseille, některé basketbalové zápasy se konají na severu Francie ve městě Lille, zapojeny jsou ale i zámořské oblasti, například soutěž v surfování se odehrává na Tahiti,“ vysvětluje Balucha.

Francouzské publikum okouzlilo judo i plavání

Francie jako pořadatelská země má zatím na svém kontě 44 medailí – 12 zlatých, 14 stříbrných a 18 bronzových. Miláčkem publika se oprávněně stal plavec Leon Marchand, který v některých ohledech překonává i výsledky legendárního plavce Michaela Phelpse. „Francie je nadšená. Už teď vyrovnala rekord z Letních olympijských her v Pekingu v roce 2008. Vedle Leona Marchanda ale ještě publikum miluje francouzského judistu Teddyho Rinera, kterému se podařil husarský kousek, kdy nejenže vyhrál v individuální soutěži, ale francouzské judo zvítězilo i v týmových zápasech.“

Dva tábory

Byť je atmosféra v Paříži nyní skvělá, mnoho lidí dodnes nestrávilo netradiční pojetí zahajovacího ceremoniálu her, zejména parodické pojetí mistrovského díla Leonarda da Vinciho Poslední večeře. Téměř čtyřhodinová show, která měla odkazovat na rovnost, bratrství a respekt, vyvolala i kritiku Vatikánu.

„Většina Francie byla na zahajovací ceremoniál pyšná. Mrzelo je hlavně, že pršelo. Biblická scéna Poslední večeře Páně, kterou reprodukovali muži převlečení v ženských šatech, ale skutečně vyvolala rozruch. Nacionalističtí politici a političky a francouzští biskupové scénu odsoudili. Pařížská primátorka Anne Hidalgo i prezident Emmanuel Macron se ale za tvůrce postavili. Poměrně jasně řekli, že šlo o součást uměleckého představení, a ne o urážku věřících. Kyberšikanou a výhrůžkami smrtí namířenými proti uměleckému řediteli zahajovacího ceremoniálu Thomasi Jollymu se nicméně teď zabývá francouzská policie,“ dodává Martin Balucha.