Marta Boučková o romantice v manželství po letech

Hovořili jsme o tom, jaká je romantika na začátku vztahu. Mluvili jsme o tom, jak se mění s přibývající délkou trvání partnerství nebo manželství. Probírali jsme, kteří lidé ji potřebují. Povídali jsme si o tom, jaké problémy mohou vzniknout, když jeden z partnerů pociťuje její nedostatek. A mluvili jsme o tom, jak může vypadat romantika v manželství po letech.

Když porovnáme předmanželské období s tím následujícím, tak jsou tam výrazné rozdíly. Psychologové říkají, že je to přechod od romantické lásky k realističtějšímu pojetí vztahu. Dochází ke konfrontaci ideálních představ se skutečností. Má to ale vývoj, proto odborníci rozdělili manželství do čtyř skupin.

První nazvali mladé manželství, které trvá do pěti až deseti let. Věk manželů se pohybuje mezi 18 a 30 lety. Manželé si na sebe zvykají a zařizují se. Čekají dítě, mají malé děti a řadu povinností. Žena bývá zčásti na mateřské dovolené. Výdaje mívají tato manželství velmi část vyšší než příjmy a tak bývají podporováni rodiči. Tato manželství se podle statistik nejvíce rozvádějí.

Pokud se jim ale podaří překonat všechna úskalí, tak se po deseti letech společného soužití dostávají do druhého stadia – manželství středního věku. Jsou ekonomicky stabilní, oba partneři mívají stabilizované společenské postavení. Doma už nemají malé děti, ale školáky.

Po 15 až dvaceti letech společného života nastává manželství zralého věku. Partneři jsou věku mezi 45 a 60 lety. Jde o věk, kdy se zpomaluje psychické tempo, snižuje schopnost nového učení a klesá tvořivost. Do počátku tohoto období také zasahuje klimakterium, kdy ženy trpí zvýšenou náladovostí a muži mívají někdy paniku zavíraných dveří. Děti odcházejí a zakládají si vlastní rodinu.

No a poslední vývojové stádium dlouhodobého soužití je manželství ve stáří, které bývá nejvíce stabilní. Manželé jsou si oporou a obávají se ztráty svého druha. I když i v tomto období může docházet ke krizím. Bývají vyvolány nedostatkem pochopení pro potřeby partnera či senilním zvýrazňováním některých negativních rysů osobnosti jednoho z manželů.

Odborníci se shodují, že romantická gesta jsou ve vztahu často jen na začátku, zatímco s pokračujícím vztahem pomalu vymizí a přichází na řadu každodenní soužití.
Ženy přitom údajně po šarmantních snahách nadále touží a často je mrzí, když dostanou bonboniéru maximálně k narozeninám a květinu jedině v případě, když si mužský protějšek žehlí průšvih.

Přitom by například stačilo, kdyby se partneři navzájem něčím příjemným překvapili. Vnést romantiku do dlouhodobého vztahu není nic složitého, časově náročného a finančně neúnosného. Řešením je trocha fantazie a pár dobrých nápadů.