Marika Procházková: "Studium herectví mi dalo řemeslo, ale také spoustu bloků"

10. říjen 2013

Čtvrtečním hostem Dvojky byla herečka Marika Procházková, dáma, kterou jednou uvidíte na divadelních prknech, a navždycky se vám vryje do paměti.

Mezi její role patří např. Stella Kowalská ve hře Tramvaj do stanice Touha, kterou uvádí pražský Činoherní klub, kde je momentálně v angažmá.
Neminuly jí ani role filmové (Okresní přebor: Poslední zápas Pepíka Hnátka, Mamas & Papas, Taková normální rodinka) nebo seriálové (Obchoďák, Ulice, Vyprávěj).

Co jí dalo studium
Má ráda zvířata. Není jí líto, že se nestala veterinářkou? „Nebyla jsem nejšikovnější na exaktní vědy, takže bych asi nedostudovala. Ale mě bavil sport. Všechno, co jsem provozovala, jsem dělala s láskou.“ Pak si podala si přihlášku na DAMU. „My jsme dostali informaci, že kdo bude přijat, dostane telegram. Když jsem jednoho dne šla domů, viděla jsem na dveřích vzkaz, že mám na poště telegram. Věděla jsem, že je pro mě a skákala jsem do stropu.“ Co jí škola dala? „V jistém smyslu řemeslo, ale taky spoustu bloků. Člověk začne přemýšlet, co má dělat a pak se neřídí intuicí, ale začne se brzdit hlavou. To se mi stalo. Studium je spíš jízdenka na cestu. Ale ti "černí pasažéři", tj. ochotníci, jsou často nezatížení a o to spontánnější.“

Marika Procházková a Eva Kvasničková

Na prknech je jí lépe
Marice Procházkové se hraje lépe v divadle, než před kamerou. „Říkám jí mrtvé oko. Všichni mě ale ujišťují, že si člověk na kameru postupně zvykne. Záznam mi ale připadá, na rozdíl od divadla, neživý. Herec není hercem, ale spíš jakýmsi moderátorem, hrne před sebou text a pro mě je to jako dělníci ve fabrice. V divadle musíte dát naopak textu výraz. Když po natáčení sleduji záznam, je to deziluze, protože vidím především svoje chyby.“

autor: eh
Spustit audio