„Manželovy hlášky mě baví, třeba voda s kohoutem.“ Zuzana Stirská a Bernie Hädler u Jana Čenského
Manžel gospelové zpěvačky je Němec. Výborně se naučil česky, ale češtinu i rád roztomile komolí. „Jednou řekl: Prosím ta krabička na mrtvý člověk se šlehačkou,“ směje se Stirská.
„Když jsme se vrátili z Německa, říkala jsem mu, že se musí naučit česky, jinak bude ve společnosti out. Začali jsme se ř. Nikdy se nestyděl mluvit a já si občas zapisuji hlášky, které řekl smrtelně vážně. Když děti pořád otravovaly s kolou, rozčílil se a řekl: Vem si vodu s kohoutem!“
Den před svatbou jsem neměla šaty
Zuzana Stirská a Bernie Hädler jsou spolu 27 let. Ona emigrovala v roce 1981. „Studovala jsem hudební vědu a anglistiku. S malou dcerkou jsem zpívala na lodi a v Keni nastoupil tenhle člověk. Dal mi vizitku, že je finanční poradce.“
„Když jsem přijela domů, čekala na mě kontrola z finančního úřadu, a tak jsem mu zavolala,“ popisuje zpěvačka. „V lednu jsme se viděli poprvé a v dubnu se brali. Den před svatbou jsme ještě neměli ani šaty,“ dodává její manžel.
Já jsem pravý opak
Při vzájemném kvízu prozradil, že Stirská ráda spí a lenoší ve vířivce a čte historické romány. „Já jsem opak. Já chci vidět do budoucnosti.“ A nejradši má sladké laskonky a vypečený bůček, ale místo toho pije ovocné zeleninové šťávy. „Když dělám steaky nebo peču kuře, tak šílí. Já zase šílím, když vidím zeleninu,“ dodává Bernie Hädler.
Jaký byl po emigraci návrat do Semaforu? Jak spolu vychází sova a skřivan? V čem vynikají jejich děti?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
