Mamutí samci padali do pastí častěji než samice

Osrstění chobotnatci s obřími kly se v době ledové pohybovali na širokém území od Evropy a severní Ameriky přes Sibiř až po Dálný východ. Byly mezi nimi druhy doslova mamutích rozměrů (výška v kohoutku 4 metry a váha 6 až 8 tun), ale i trpasličích (vysocí zhruba jako dospělý muž).

Mamuti byli býložravci, žili na travnatých stepích a tundrách a zdržovali se ve stádech podobně jako dnešní afričtí sloni. Podle sezóny migrovali na zimní a letní pastviště. Výsledky genetických testů nalezených mamutích ostatků naznačují, že životní styl mamutů se skutečně v mnohém podobal dnešním slonům. Například v genderovém rozdělení rolí.

Samice jako vůdkyně stáda

Sloní stáda sestávají ze samic a mláďat a jejich vůdkyní bývá nejzkušenější matka rodu. „Jakmile se sloní kluci dostanou do puberty, musejí stádo opustit, toulají se krajinou, někdy zakládají party mladíků a není s nimi zrovna jednoduché pořízení. Samci migrují na velké vzdálenosti, a to s sebou nese rizika,“ popisuje biolog Jaroslav Petr.

Vědci předpokládají, že mamuti to mohli mít podobně. Potulovali se krajem a přitom se častěji dostávali do rizikových situací, v nichž jim hrozila smrt. To by mohlo vysvětlovat, proč většina mamutích ostatků pochází od samců (až 70 procent ze zkoumaných nalezených ostatků sibiřských mamutů).

Přirozená úmrtí bez památky

Pokud zvíře uhynulo věkem nebo vlivem choroby, tělo se rozložilo a nedochovalo. Zbytky těl, která se dochovala, velmi pravděpodobně náleží mamutům, kteří zemřeli při nějaké nehodě – prolomil se pod nimi led, zřítili se pod svah, zapadli do bažin a podobně.

Poslední místo na světě, kde dlouho přežívali jinde tehdy už vyhynulí mamuti, byl izolovaný Wrangelův ostrov v dnešním Severním ledovém oceánu nedaleko severovýchodního pobřeží Ruska. Osrstění chobotnatci tam žili až do let 2500–2000 před naším letopočtem (okolo 500–1000 jedinců). Také tam většina zachovalých kostí patřila samcům.

„Podobně jako staré zkušená slonice i mamutí vůdkyně stáda zřejmě velmi dobře znaly nástrahy okolí, věděly, kde je jezero, kde hrozí příliš tenký led a tudíž nebezpečí. Jenže mladí kluci vyhnaní z mateřského stáda tyto zkušenosti neměli,“ uzavírá Jaroslav Petr. Vypadá to tedy, že mamuti až příliš často pokládali své životy vlivem mladické nerozvážnosti a nezkušenosti.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.