Mami, tati, ublížili jste mi. Jak se vyrovnat s křivdami z dětství?

Dětská křivda je nezpracovaná emoční záležitost. Dítě nemá schopnosti, aby ji samo zpracovalo, a proto si ji nese do dospělosti. Často proto, že rodič vůbec nepostřehl, že se pro dítě děje něco zásadního.

„Jeho bagatelizace – takové to, nebreč, nic se ti neděje – ale dítěti ubližuje. Stejně tak ubližuje jakákoli nespravedlnost, zrada, nedostatek času a lásky a nenaplněné sliby,“ popisuje na úvod psycholožka Dana Cook.

Křivda jako emoční zranění

Neošetřená křivda se pak projevuje ve vztazích. Lidé mají problémy s důvěrou, se žárlivostí, kontrolují partnera nebo přehnaně chrání děti. „Projevů je velmi mnoho. Dalo by se říct, že kdykoli se dospělý chová nedospěle, je tam někde pod tím zakopaná dávná křivda.“ Dopady se přitom neomezují jen na psychiku.

Křivdy se projevují i fyzicky, například bolestmi, pro které lékaři nenacházejí jasnou příčinu. Typickým příkladem dětských křivd je upřednostňování sourozence, trest bez důvodu nebo rodič, který neměl čas.

Mami, tati, ublížili jste mi

Řešit po letech křivdu s rodiči ale podle psycholožky smysl nemá. Emoční zranění je naopak důležité řešit s odborníkem v bezpečném prostředí, kde jsou naše pocity přijaty a potvrzeny bez zlehčování. 

Čtěte také

Recept na spokojenost? Odpoutat se od minulosti a vytvořit si nové a čisté já, radí koučka Janka Chudlíková

„Terapeut nám pomůže starou křivdu otevřít, pochopit a postupně zahojit. Naopak rodiče mají tendence spustit řadu obranných mechanismů – vysvětlovat, že to tak nemysleli, nebo že tehdy byla jiná doba. Tím ale křivdu jen prohlubují,“ říká Dana Cook.

„Když se ale křivdám s pomocí odborníka otevřeme a začneme s nimi pracovat, můžeme se od minulosti osvobodit a žít svobodnější a plnější život,“ dodává.