Málokdo ví, že techniku černého divadla vymyslel Jiří Srnec

Jiří Srnec ml., Stanislava Lekešová, Jiří Srnec st.
Jiří Srnec ml., Stanislava Lekešová, Jiří Srnec st.
V pátek (13. ledna) nás na Dvojce ČRo čekalo hodinu před polednem setkání s Jiřím Srncem, manažerem světově proslulého Černého divadla a jeho synem Jiřím Srncem mladším.

Černé divadlo oslavilo vloni 50 let a Jiří Srnec je spokojen i se svým věkem (pozn.red.: narodil se v r. 1931). V životě ho potkalo to velké štěstí, že profese pro něj není prací, ani zaměstnáním. „Divadlo je úžasná a tvořivá fantazie. Je v každém dítěti, včetně těch mých sedmi. Jsem přesvědčený o tom, že právě tvořivost nutí člověka k trvalé činnosti a aktivitě.“ Paradoxem je, že nikdy netoužil být divadelníkem. Dal se prý ke kumštu, aby nemusel na vojnu. Přesto na ni po škole na 3 měsíce musel. I když to v Armádním uměleckém souboru vojna v pravém slova smyslu nebyla.

Osudová francouzská písnička
Jak vzniklo Černé divadlo Jiřího Srnce? „Určitě to byla shoda okolností a ne záměr. Na grafické škole a konzervatoři, kam jsem chodil, jsem v sobě objevil tvůrčí vlohy. Zamiloval jsem si lidovou hudbu a loutkové divadlo. Rok před absolutoriem jsme dostali za úkol udělat na divadle jednu francouzskou písničku. Děvčata byla oblečená do černého a na černém pozadí jsem si všiml, že předměty, které měly v rukou, jakoby létaly. Tato inscenace jela do Bukurešti, kde jsme sklidili velký úspěch. Pak jsme udělali scénku „Pan Sen“, která už byla přímo založena na tomto principu.“ Tak se stal Jiří Srnec autorem nového divadelního přístupu, v němž je divadlo vytvářeno pohybem černě oděných herců před černým pozadím. Tím se stávají pro diváka „neviditelnými“. Tento jednoduchý inscenační „fígl“ od té doby s úspěchem reprezentuje české divadlo po celém světě.

Unikátnost „vynálezu“ Jiřího Srnce
S primitivní formou tohoto principu se diváci setkávali již ve staré Číně a později při kouzelnických výstupech. „Techniku černého divadla, tak jak ji známe dnes, vymyslel tatínek,“ řekl Jiří Srnec mladší a dodal, že má na mysli černý samet, luminiscenční barvy, UV světla a jejich postavení. „Kromě toho, název Černé divadlo nikdy předtím používáno nebylo. V anglické verzi se mu říká Black Light Theatre, protože v New Yorku si původně mysleli, že Black Theatre je divadlo černochů. Proto se přidalo slovo Light, tj. světlo, aby bylo jasné, že se jedná o hru světel.“ Jiří Srnec mladší tvrdí, že originalita by se neměla kopírovat. „Když jste skutečný umělec, tak nikdy nepoužijete nápad někoho jiného, protože se snažíte odlišit. Budete se snažit být originální, i co se týká názvu.“

Jiří Srnec

Malé divadlo velkých zázraků
Ve svých začátcích se Černé divadlo Jiřího Srnce muselo nejprve představit publiku v Moskvě a Kyjevě. Po velkém úspěchu, kdy představení viděl i tehdejší sovětský prezident Nikita Chruščov, zamířili divadelníci r. 1962 na mezinárodní divadelní festival ve skotském Edinburghu, kam odjeli jako úplně neznámý soubor. Jak tehdy uvedla kritika v časopise Times, „představení vrací magii na světová jeviště". Od té doby se divadlo zúčastnilo více než 65 mezinárodních divadelních festivalů a realizovalo přes 250 zahraničních turné v Evropě, Severní a Jižní Americe, Asii, Africe i Austrálii. Nejvíce se Jiřímu Srncovi mladšímu zapsal do paměti zájezd do Argentiny. „Objeli jsme tenkrát v autobusu, ve kterém jsme v podstatě bydleli, 48 tamních měst a městeček, takže se jedná o naší nejdelší šňůru. Místní se nás ptali, jestli také tak jezdíme i nás v České republice a my zjistili, že ne.“ Proto se v letošním roce vydá Černé divadlo Jiřího Srnce do 50 českých měst. Těšit se na ně může publikum v Trutnově, Hořovicích, Sokolově, Jindřichově Hradci a dalších místech.

Více informací najdete v záznamu rozhovoru se Stanislavou Lekešovou.