Malé městečko s velkým srdcem. Tak vzpomínají na své útočiště ve Walesu Wintonovy děti
V Praze se sešly takzvané Wintonovy děti se zástupci britských rodin, u kterých během nacistické okupace Československa žily. Ne všechny z 669 převážně židovských dětí, kterým se podařilo díky Nicholasi Wintonovi uprchnou do Británie, ale žily v rodinách. Mnohé přečkaly válku v československé internátní škole ve velšském městečku Llanwrtyd Wells. Navštívil ho zpravodaj Jaromír Marek.
Památník Wintonovým rodičům je pro skláře ze severní Anglie tou pravou výzvou
Dvě skleněné desky s otisky dlaní dětí a dospělých zasazené do dveří vlaku. Tak by měl vypadat památník rodičům Wintonových dětí, který by měl vzniknout na pražském Hlavním nádraží. Umělecké dílo nejspíš zhotoví skláři z designového studia Daedalian z hrabství Lancashire v severní Anglii. V něm pracuje i jedna šikovná Češka.
„Toto je pár věcí, co jsme nedávno našli, když jsme měnili prkna na podlaze. Vypadá to jako stránky ze sešitu,“ ukazuje Peter zažloutlé chatrné papíry popsané řádky modrého inkoustu. „Tady je matematika a tady seznam dívčích jmen… Byl to nečekaný nález. Dáme si ty papíry zarámovat a vystavíme je.“
Vojáci, nebo učitelé?
Děti, které je před skoro 80 lety psaly, chodily do zdejší školy. Hotel Abernant Lake si pronajala v roce 1943 československá exilová vláda v Británii a na bezpečném místě ve Walesu, kam se už německé bombardéry nedostaly, zřídila internátní školu. V ní žily a učily se i mnohé Wintonovy děti.
„Sešlo se nás tam asi 120 dětí, samí Češi a Slováci, jedna anglická učitelka a profesoři byli českoslovenští vojáci. Náš pan ředitel byl hodností kapitán, ale předtím v Československu pracoval jako profesor. Museli si i napsat vlastní učebnice, protože nic nebylo,“ vzpomíná zanedlouho devadesátiletá Lady Milena Grenfellová-Bainesová.
Malé město s velkým srdcem
Městečko Llanwrtyd Wells, které se hrdě hlásí k tomu, že je nejmenším městem v Británii, leží v kopcích středního Walesu. Na tři roky se stalo náhradním domovem pro děti, které uprchly, často bez rodičů, z okupovaného Československa.
Dcera Nicholase Wintona Barbara: Jako kdybychom měli velkou rodinu rozptýlenou po celém světě
Jméno Nicholase Wintona zná většina obyvatel nejenom České republiky – pozoruhodný muž, který zachránil 669 československých dětí před deportací do koncentračních táborů v roce 1939. Jeho dcera Barbara Wintonová o něm napsala knihu Není-li to nemožné. „Kromě toho, že dokázal zachránit děti v transportu, byl také docela bonviván a veselý člověk,“ říká.
„Pro obyvatele města to byla zcela nová zkušenost. Mnozí nikdy v životě Llanwrtyd nepustili a teď tady byla tak velká skupina dětí odněkud z východní Evropy,“ vypravuje učitel Bryn. „Škola ale velmi dbala na to, aby měla s obyvateli města dobré vztahy. Záhy uspořádala koncert, na který přišlo celé město.“
Děti předvedly národní tance a zpěvy a na závěr zazpívaly velšskou národní hymnu. Pamětníci vzpomínali, že jediné oko nezůstalo suché. Obyvatelé města Llanwrtyd přijali děti za vlastní.
Historie stále živá
Přestože ve městě jsou už jen poslední dva nebo tři přímí pamětníci, historie československých dětí je tu stále živá. Potvrzuje to i Peter, dnešní majitel hotelu Abernant Lake: „Pocházím ze severního Walesu a jejich osud jsem neznal. Přijde mi naprosto fascinující. Občas sem přijdou bývalí studenti této školy nebo jejich potomci, aby se podívali, kde jejich rodiče a prarodiče přežili válku. Chceme, aby tu jejich historie zůstala zachována.“
Po válce se většina dětí, včetně Wintonových, rozprchla po světě. Do někdejšího hotelu Abernant Lake se ale neustále vracely. Při jednom takovém setkání v roce 1985 zasadili bývalí absolventi československé internátní školy lípu. Nápis na kovové tabulce hlásá: Město Llanwrtyd Wells nejmenší v celé zemi, zůstane navždy v našich srdcích tím největším.
Související
-
Za dosud neznámou Misí Barbican stál Nicolas Winton, dokazuje...
Novináři při své práci odhalí i velmi silné lidské příběhy. Například o židovských dětech, které v lednu roku 1939 nastoupily do letadla a zamířily do Londýna. Díky...
-
Jak se stal německý ovčák Antis z nalezence válečným hrdinou?
Příběh německého ovčáka Antise, který létal na palubě letounů 311. československé bombardovací perutě RAF, je tak mimořádný, že ani nevypadá jako skutečný.
