Malá účast žen při volbách v Pákistánu
Pěkné dopoledne. Dvanáct minut po deváté hodině posloucháte Radiožurnál, se kterým se teď můžete vydat na pákistánské volby. Ty zatím nemají konečné výsledky. Už teď je ale jasné, že účast voličů rozhodně nebyla vysoká a že chyběly především ženy. Na problém, který se objevuje i v mnoha jiných částech světa, se teď podíváme v reportáži Zblízka Břetislava Turečka.
Břetislav TUREČEK:
Poklidný život v horské vesnici Saidpur na severu Pákistánu v pondělí narušila nezvyklá událost. Stáda koz a ovcí se pasou na svém obvyklém místě, na dohled odsud ale probíhají parlamentní volby. Tucet policistů bedlivě střeží okolí školy, kde se hlasuje. Zároveň ale strážci zákona mají povinnost, kterou se muslimský svět liší od ostatních koutů zeměkoule. Rozdělují voliče na dvě skupiny. Na muže a na ženy. Mířím tedy k ženské frontě, abych se zeptal, co si zdejší voličky o svém hlasování myslí.
volička z Pákistánu:
Přišla jsem hlasovat, protože ženy mají právo volit a také naši manželé a bratři nám řekli, ať se jdeme.
Břetislav TUREČEK:
Říká mi od pohledu chudá žena, která mi z ostychu nechce říci své jméno a svůj věk odhaduje na pětadvacet, šestadvacet let. A tak se hned ptám, co kdyby vám vaši muži řekli, že volit nemáte?
volička z Pákistánu:
Tak bych samozřejmě nešla, bez svolení manžela nebo bratrů se nehnu ani na krok.
Břetislav TUREČEK:
Před volební místností se bavím s paní Rehánou Hajšbíovou, aktivistkou Pákistánské lidové strany, tedy té strany, v jejímž čele stála až do své násilné smrti Bénazír Bhuttová, jedna z mála političek muslimského světa, která dosáhla až na nejvyšší mocenské posty.
Rehána HAJŠBÍOVÁ, politická aktivistka Pákistánské lidové strany:
Ženy tvoří padesát procent voličů, takže by rozhodně volit měly. Chceme také, aby ženy samy rozhodovaly, koho volí. Neměla by to být volba jejího manžela nebo bratrů, ale její vlastní.
Břetislav TUREČEK:
To byla politická aktivistka lidové strany. Ale co její řadoví voliči?
Abdulláh KIJÁNÍ:
Ženy by určitě měly volit, jsou stále vzdělanější a vědí, jak hlasovat.
Břetislav TUREČEK:
Říká mi dobrou angličtinou hezoun v zrcadlových brýlích Abdulláh Kijání. A kdo tedy pro takovou vzdělanou voličku vybere kandidáty?
Abdulláh KIJÁNÍ:
Manžel. My tady prostě máme jinou kulturu. Když tedy manžel řekne: "Měla bys volit takhle," tak ona by to měla udělat.
Břetislav TUREČEK:
Že jsou to nepřijatelné, tmářské názory? Možná ano. Jenže všechno je relativní. Na severozápadě země se objevily vylepené letáky, že pokud nechtějí tvrdě narazit, neměly by ženy volit vůbec. Důvody mi vysvětlil komentátor tamní paštúnské televize Chajbar TV Hárún Chán.
Hárún CHÁN, komentátor paštunské televize Chajbar TV:
Na paštunských územích radikální islamisté a někteří kmenoví stařešinové říkají, že ženy nesmějí volit vůbec. Argumentují, že je to proti naší kmenové tradici.
Břetislav TUREČEK:
Můžou ale za všechno mužští šovinisté v mešitách? Zdá se, že nikoli. Mnohé politické strany organizovaně svážely své příznivce k volebním místnostem. Čtyřicetiletý tesař pan Churšíd takové štěstí neměl a hlasovat musel čtyři kilometry horským terénem po svých. A proč nevzal i manželku?
pan CHURŠÍD, tesař:
Já bych rád, ale je to moc daleko. Pro naše ženy je těžké na takhle dlouho odejít z domova. Vždyť tam mají spoustu práce a musejí se starat o malé děti.
Břetislav TUREČEK:
I takové překážky má emancipace žen v muslimském světě. Feministicky založená paní Rehána Hajšbíová z lidové strany ale připouští, že se situace přeci jen postupně zlepšuje. Možná tedy jednou při nějakých budoucích volbách bude fronta žen tady, v Saidpuru, stejně dlouhá jako ta mužská.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
