Makedonský parlament rozhodne o prozápadním směřování země. Otázka změny názvu je zástupná

Na konci cesty by podle něj mělo být přijetí Makedonie do NATO a Evropské unie. A Řecko má hrát roli přátelsky naladěného souseda, který se vzdá práva veta.

Thomas Kulidakis: Proč láká EU a NATO víc než Rusko

• Upravit
• Smazat

Jedním z posledních geopolitických kolbišť v našem blízkém okolí je západní Balkán.

Makedonská vláda premiéra Zorana Zaeva tak v podstatě uspořádala referendum na téma, kterému se všichni jeho předchůdci vyhýbali. Otázka změny názvu státu je nicméně v analýze Balkan Insightu zástupná – ve skutečnosti se mělo hlasovat o perspektivě evropské a transatlantické integrace země.

Skopje zorganizovala rozsáhlou kampaň, ale plebiscit přesto zkrachoval. K urnám nepřišlo zákonem potřebných 50 procent občanů. Nic na věci nemění ani skutečnost, že jasná většina z těch, kdo hlasovali, dohodu podpořila.

Albánci pro, Makedonci proti

Příčina neúspěchu je podle portálu, který se orientuje na balkánské dění, zřejmá. Na seznamu voličů je 1,8 milionu občanů, což je počet, který nemůže odpovídat realitě. V Makedonii proběhlo sčítání lidu naposledy v roce 2002 a od té doby došlo k masové emigraci na západ. Není dokonce vyloučené, že v zemi dnes žije jen 1,4 milionu občanů.

Makedonie není jen řecká, vzkazují bulharští nacionalisté Řekům

• Upravit
• Smazat

Bulharští nacionalisté nesouhlasí s tím, že si Řekové dělají výhradní nárok na zeměpisný název Makedonie a poukazují na to, že by si Makedonii mohli nárokovat i oni.

Svou roli zřejmě sehrála i neschopnost hlavní makedonské opoziční formace – Demokratické strany makedonské národní jednoty – představit voličům jasný postoj. V partaji došlo k vnitřním rozepřím: část vedení vyzvala voliče, aby dohodu podpořili, část naopak referendum bojkotovala. 

V zemi zároveň probíhala kampaň, která měla přesvědčit občany, aby k volebním urnám nechodili. Koordinovaly ji malá politická uskupení a strany, z nichž mnohé jsou prokazatelně navázané na Moskvu – některé jen personálně, jiné i finančně, píše Balkan Insight. Dodává, že ze strany proruských politiků vycházela také snaha o šíření falešných zpráv a cílené propagandy zaměřené především na oblasti hraničící se Srbskem.

Naopak vládní kampaň pravděpodobně nepřesvědčila ani část etnických Makedonců, především v zemědělských oblastech na jihu a východě země. Zatímco etničtí Albánci přišli k volebním urnám v hojném počtu, mnozí etničtí Makedonci si nebyli jistí, zda jim přijetí dohody dostatečně zaručí ochranu jejich národní identity.

Životní příležitost

Referendum nicméně mělo jen poradní charakter a není pro vládu závazné. K ratifikaci dohody s Řeckem tak může stále dojít. Vláda už zahájila usilovné vyjednávání s opozicí a některými nezávislými politiky.

Thomas Kulidakis: Západnímu Balkánu do Evropské unie nepomáháme

• Upravit
• Smazat

Evropská unie se rozhodla o jeden rok odložit začátek přístupových jednání s Albánií a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií.

Nicméně dosáhnout dostatečné podpory bude po krachu plebiscitu velmi složité. Aby byla smlouva ratifikována, premiér Zaev pro ni musí získat podporu dvou třetin poslanců makedonského parlamentu.

Promarnit šanci by znamenalo nevyužít možnosti, která se Makedonii možná otevřela jen na okamžik. V pohledu Balkan Insightu je třeba jednat v zájmu těch občanů Makedonie, kteří vždy doufali, že se jim v zemi podaří vybudovat normální život.

„A tak nezbývá než doufat, že makedonští politici učiní zodpovědné rozhodnutí a že se ho nebudou bát voličům vysvětlit. Skončilo období stranického politikaření a je třeba zaujmout státnické postoje,“ má jasno server Balkan Insight.