Magická Praha v rukou astrologů Karla IV. Architektka Sedláková o unikátním projektu výstavby

5. květen 2016

Proč se Karel IV. nenarodil na Pražském hradě? Co konkrétně se za něj v Praze změnilo a vy to můžete vidět ještě dnes? Čím je ojedinělá poloha katedrály sv. Víta ve světovém měřítku?

V sobotu 14. května uplyne 700 let od narození Karla IV. Možná vás překvapí, že se tak nestalo na Pražském hradě, ani na žádném jiném sídle, ale prý v domě U Štupartů na Starém Městě v Praze. Pražský hrad byl tehdy dost zanedbaný. Jan Lucemburský měl totiž jiné starosti. Spíše bojového charakteru.

„V nepřívětivé podobě zůstal Pražský hrad až do příchodu Karla IV. po korunovaci římským císařem,“ říká architektka Radomíra Sedláková. Když Karel IV. zjistil, že se na Hradě bydlet nedá, určitou dobu sídlil v místech dnešního Obecního domu. Hrad musel nejdřív opravit. A stejně tak i zbytek Prahy.

Pražský hrad před jagellonskou přestavbou (veduta vytištěna roku 1493)

Karel IV. změnil, co bylo „normální“

Středověká Praha neměla rovné, široké, dlážděné ulice. A velká náměstí znáte právě až díky Otci vlasti. V době jeho příchodu město ani nevonělo, nefungovala kanalizace, pro vodu se chodilo ke studním a všichni to považovali za normální.


Mě na katedrále sv. Víta neustále fascinuje její poloha. Stojí na kopci v těsném sousedství Hradu. Jakoby se vyčleňuje z města. Dominuje mu.Když se podíváme na naprostou většinu evropských katedrál, tak souvislost se sídlem panovníka nebývá tak těsná. Bývá to protiváha. Katedrála je součástí města a hrad je někde na kopečku. Zde je to v naprosté symbióze. Když se řekne Pražský hrad, člověk vidí katedrálu. To je výjimečné. Ta harmonie spojení moci světské i duchovní.

„Pokrok přicházel ve středověku postupně. Ale právě v Praze se díky Karlu IV. všechno událo skokem. Už ve svých 32 letech založil Nové Město pražské.“ Co vůbec představoval takový projekt ve středověku?

Dnešní podoba z roku 1348

„Bylo to něco naprosto neuvěřitelného, protože půdorys města existuje v téměř nezměněné podobě dodnes a dodnes nám slouží. I když budovy (kromě kostelů) už neexistují. Ale třeba šířka ulic, náměstí… To bylo dáno v roce 1348. Pozdější úpravy byly relativně malé,“ říká Sedláková.

Jde vlastně o tři města, kdy každé má své ústřední náměstí. „Spojena jsou dokonale liniemi. Z každého náměstí vycházejí pravoúhle ulice. Nové Město bylo založeno plánovitě a s velkou slávou.“ Pak se do života uvedl neuvěřitelný program výstavby.

Rozdat pozemky

„Karel IV. odkoupil pozemky a rozdal je těm, kteří se upsali, že začnou dům stavět do jednoho měsíce a dokončí ho podle daných pravidel nejpozději do 18 měsíců… Všichni stavěli najednou… Vzniklo 2,5 km čtverečních Nového Města, což nemělo v tehdejší Evropě obdoby,“ připomíná architektka.

Kde k tomu Karel IV. čerpal inspiraci? „Měl zkušenosti z mnoha velkých evropských měst. Jeho nejmilovanějším byla Luca s bohatou historií od dob římských. Vyrůstal v Paříži. Ta měla tehdy ve vývoji velký předstih. Měl tak jasnou představu, jakou Prahu chce mít. Aby se vyrovnala evropským městům a aby z ní byla skutečná metropole odpovídající sídlu a pozici císaře římského a českého krále.“

Vliv Matyáše s Arrasu

Středověk je dobou zakládání měst, ale ne tak velkého rozsahu. Často spíš na zelené louce. Ale tentokrát byla struktura jasná a Karel IV. musel město postavit bez zbourání toho stávajícího. „S Karlem IV. přišel do Prahy Matyáš z Arrasu. Možná to byl on, kdo mu pomáhal s vytýčením města,“ spekuluje architekta Sedláková.

Matyáš z Arrasu (busta od Petra Parléře z triforia svatovítské katedrály v Lapidáriu Národního muzea)

Přesně to ale nevíme. „Karel IV. možná ani nechtěl, aby to někdo věděl. Velmi mu záleželo na tom, aby byl spojen s úspěchem výstavby.“ Je pravda, že se Karel IV. před každým i stavebním rozhodnutím radil s astrology? I proto je prý Praha tak magická, dokonalá, dodnes okouzlující…

Magická Praha v rukou astrologů

„Myslím, že je to pravda,“ souhlasí Sedláková. „Dnešní doba pod pojmem astrolog vidí někoho, kdo si vymýšlí… Ale zakládání města od samého začátku, už od Etrusků, bylo náboženským aktem. Hledalo se, který den je vhodný. Šlo o velké náklady a úsilí, takže bylo potřeba mít jistotu, že se to podaří.“

Pro člověka, který uvažoval v souladu s přírodou, to tedy byla samozřejmost. „Nepochybuji o tom, že se Karel IV. radil s astrology a že všechno konzultoval s příslušníky kléru. Protože potřeboval, aby město bylo dokonale usazeno v mysli člověka. Tehdy to byla naprosto spolehlivá metoda, jak si říct, že všechno, co bude uděláno, bude uděláno dobře.“

Radomíra Sedláková
autor: Alena Kumstýřová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.