Luna 9. Bezpilotní sonda, která v roce 1966 lehce přistála na Měsíci
Součástí studené války mezi USA a Sovětským svazem byl tzv. vesmírný závod o prvenství v dobývání kosmu. 3. února 1966 do něj promluvila Luna 9. Napsal Pavel Jurda.
Sověti měli od počátku náskok. V roce 1957 vyslali do vesmíru první umělou družici Sputnik 1. Američané tedy usilovali o vítězství na Měsíci. Ale i tady měli navrch Sověti, kteří zahájili v přísném utajení program s názvem LUNA. Ten měl na Měsíc dopravit automaticky řízené sondy.
V oceánu bouří přistála až devátá Luna
Sonda Luna 1 však Měsíc minula. V září 1959 se sovětský vůdce Nikita Chruščov chlubil sondou Luna 2, která Měsíc zasáhla, ale roztříštila se o jeho povrch. Hladce na měsíci přistála teprve sonda Luna 9. Odstartovala 31. ledna 1966 a letěla 79 hodin. 3. února přistála v oblasti Oceánu bouří poblíž kráteru zvaného Cavalerius.
Díky Luně 9 se potvrdila řada faktů, které nám už dnes připadají samozřejmé. Třeba, že Měsíc má pevný povrch, že se těleso při přistání na něm neproboří do prachu a také, že zde není životu člověka nebezpečné záření.
O kom si budeme povídat zítra? Skákal jen v čepici, kterou měli na hlavě i čeští olympionici.
V Příbězích z kalendáře si každý všední den po 12. hodině připomínáme osobnosti, objevy a události v důležitých, ale i málo známých nebo zábavných souvislostech.
Jak můžete poslouchat? Živě, zpětně na mobilu i z počítače
Živě v rádiu na Dvojce, od pondělí do pátku po poledních zprávách. Příběhy z kalendáře můžete poslouchat i zpětně na internetu, všechny díly jsou jako podcast ke stažení. Podcast najdete na webu Dvojky nebo na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci.
Související
-
Proč není obyvatelná Venuše? Expedice za dobyvateli vesmíru
Rok 2020 je bohatý na novinky v kosmonautice, ať už jde o sondy k Měsíci, Marsu i ke Slunci a premiéry několika raket. Hned na třech významných projektech se podílejí Češi.
-
Jiří Grygar: Během mého života se otevřelo do vesmíru velké množství nových oken
V Česku asi není známějšího astronoma a popularizátora vědy, než jakým je Jiří Grygar. I díky souhře okolností ale nakonec mohl otvírat okna vesmíru dokořán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
