Luna 9. Bezpilotní sonda, která v roce 1966 lehce přistála na Měsíci

3. únor 2021

Součástí studené války mezi USA a Sovětským svazem byl tzv. vesmírný závod o prvenství v dobývání kosmu. 3. února 1966 do něj promluvila Luna 9. Napsal Pavel Jurda.

Sověti měli od počátku náskok. V roce 1957 vyslali do vesmíru první umělou družici Sputnik 1. Američané tedy usilovali o vítězství na Měsíci. Ale i tady měli navrch Sověti, kteří zahájili v přísném utajení program s názvem LUNA. Ten měl na Měsíc dopravit automaticky řízené sondy.

V oceánu bouří přistála až devátá Luna

Sonda Luna 1 však Měsíc minula. V září 1959 se sovětský vůdce Nikita Chruščov chlubil sondou Luna 2, která Měsíc zasáhla, ale roztříštila se o jeho povrch. Hladce na měsíci přistála teprve sonda Luna 9. Odstartovala 31. ledna 1966 a letěla 79 hodin. 3. února přistála v oblasti Oceánu bouří poblíž kráteru zvaného Cavalerius.

Díky Luně 9 se potvrdila řada faktů, které nám už dnes připadají samozřejmé. Třeba, že Měsíc má pevný povrch, že se těleso při přistání na něm neproboří do prachu a také, že zde není životu člověka nebezpečné záření.

O kom si budeme povídat zítra? Skákal jen v čepici, kterou měli na hlavě i čeští olympionici.

V Příbězích z kalendáře si každý všední den po 12. hodině připomínáme osobnosti, objevy a události v důležitých, ale i málo známých nebo zábavných souvislostech.

Jak můžete poslouchat? Živě, zpětně na mobilu i z počítače

Živě v rádiu na Dvojce, od pondělí do pátku po poledních zprávách. Příběhy z kalendáře můžete poslouchat i zpětně na internetu, všechny díly jsou jako podcast ke stažení. Podcast najdete na webu Dvojky nebo na audioportálu mujRozhlas, který si můžete nainstalovat i jako aplikaci.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Pavel Jurda

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Proč není obyvatelná Venuše? Expedice za dobyvateli vesmíru

Rok 2020 je bohatý na novinky v kosmonautice, ať už jde o sondy k Měsíci, Marsu i ke Slunci a premiéry několika raket. Hned na třech významných projektech se podílejí Češi.

Přehrát
Jiří Grygar: Během mého života se otevřelo do vesmíru velké množství nových oken

V Česku asi není známějšího astronoma a popularizátora vědy, než jakým je Jiří Grygar. I díky souhře okolností ale nakonec mohl otvírat okna vesmíru dokořán.

Přehrát