Lukáš Kovanda: Vláda má dvojku, držela slovo s důchody i eurem
Současný Babišův vládní sbor řídí zemi právě rok. Jaké mu dát vysvědčení za to, jak vládl ekonomice?
Známkujme jako ve škole; jaké jsou sliby z programového prohlášení, a jaká je skutečnost. Co se týče daní, důchodů, dluhu a eura.
Petr Holub: Vláda po 12 měsících. Zítra už to roztočíme
Andrej Babiš je politik, který má své nejlepší období ještě před sebou.
Co se týče daní, dostává vláda čtyřku. Není první, která si za prioritu vetkla zjednodušení daňového systému. Leč, slovy klasika, „dopadlo to jako vždycky“. Podle nedávno zveřejněné srovnávací studie vypracované dvěma německými univerzitami mají v celé Evropské unii jen tři země ještě složitější daňový systém než Česko, a sice Itálie, Řecko a Chorvatsko.
Jedná se vesměs o země, které v evropském kontextu kvalitou státní správy rozhodně nevynikají. Česko má tedy značnou rezervu ve zkvalitňování své správy daní a jejich elektronizaci.
Zato za důchody a platy má vláda jedničku. Otázkou však je, zda vždy k celospolečenskému prospěchu. Letos vláda velkoryse navyšovala jak důchody, tak také plošně platy, zvláště výrazně učitelům. Slib Babišovy sestavy, že do roku 2021 vystoupá průměrný učitelský plat na 45 tisíc korun hrubého měsíčně, je tudíž realistický. A průměrná hrubá měsíční mzda bude letos koncem roku atakovat úroveň 36 tisíc korun.
Vláda splnila slib, že euro nepřijme
Dva roky starý slib sociální demokracie, že do roku 2022 bude průměrná mzda na hladině 40 tisíc korun, najednou nezní tak fantaskně. Nicméně chybou je, že vláda postupuje nekoncepčně. Navyšování důchodů a platů by měla předcházet nebo alespoň doprovázet reforma, tedy jak reforma penzí, tak například vzdělávacího systému. Bezkoncepční přidávání na důchodech a platech získává charakter líbivého kupování si voličských hlasů a preferencí.
Petr Hartman: Varování před bankrotem nemusí brát Babišova vláda vážně
Bude-li nadále stejným způsobem utrácet, potom zbankrotuje. Také tímto způsobem se dá nahlížet na štědrou ruku vlády.
Dluh je za dvě minus. Vláda slíbila, že udrží nízkou úroveň státního dluhu k hrubému domácímu produktu. Povedlo se. Česko loni mělo čtvrté nejnižší veřejné zadlužení v Evropské unii. Předčily jej pouze Estonsko, Lucembursko a Bulharsko. Plusem pro vládu je to, že toto lichotivé umístění udržuje a nenechává se zlákat k bezuzdnému fiskálnímu populismu.
Přesto se dopustila některých výstřelků. Příkladem jsou naprosto zbytečné slevy, prosazené loni, na vlakové a autobusové jízdné pro studenty a důchodce, hrazené z veřejných peněz. Vláda tak i kvůli nim promarnila příležitost k ozdravení veřejných financí na úroveň vykazovanou v období před globální finanční krizí z doby před deseti lety.
Ale co se týče eura, známka je opět jedna. Vláda splnila slib, že euro nepřijme, ani k tomu neučiní žádné kroky. A nutno říci, že tím české ekonomice prospívá. Euro je projekt, který potřebuje zásadní reformu. Dokud taková reforma nenastane, „žádná bota Česko netlačí“, aby do eurozóny vstupovalo.
Celkově má vláda za ekonomiku dvojku. Tak ať si to nepokazí. Dalších dvanáct měsíců bude ekonomicky obtížnějších, a to hlavně kvůli horšící se mezinárodní hospodářské a vlastně i politické situaci.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
