Lukáš Kovanda: Nechme bitcoiny žít!
Ta zpráva nedávno roztrpčila českou veřejnost. I když část z ní možná spíše pobavila. Poslanec Pirátské strany těžil kryptoměny ve služebním bytě v pražské Nerudově ulici.
Účet za elektřinu šel do tisíců. Oživuje tak diskuse, zda má těžení kryptoměn vůbec nějaký smysl, nebo jde o bohapusté plýtvání.
Každá ekonomická bublina jednou splaskne, říká nejen o bitcoinu ekonom
Co jsou to virtuální měny? Jakou mají budoucnost? A proč jim lidé věří a považují je za výhodnou investici do budoucna? Hostem Magazínu Leonardo byl ekonom Jakub Steiner z institutu CERGE-EI.
V současnosti existuje přes 1600 kryptoměn. Zdaleka největší z hlediska celkové tržní hodnoty je známý bitcoin. Pirátský poslanec sice těžil jinou kryptoměnu, konkrétně Zcash, avšak princip je podobný jako právě u bitcoinu a řady jiných kryptoměn.
K těm se totiž člověk může dostat v zásadě jen dvěma způsoby: buď je za běžnou měnu, jako je dolar či koruna, koupí na některé z online burz, případně ve speciálním bankomatu jménem bitcoinmat. A nebo si je vytěží. K vytěžení jednoho bitcoinu je třeba stále větší výpočetní kapacita. A tedy i hodně elektřiny.
Pro kryptoměny, jejich uživatele i stoupence, to představuje problém, který nelze smést jen tak ze stolu. Na druhou stranu jde o problém, který netřeba přeceňovat.
Kryptoměny typu „vzducholoď“
Bitcoinová síť bude do konce letošního roku konzumovat zhruba tolik elektřiny, kolik za rok spotřebuje celé Rakousko. Vyplývá to z prvního odborně recenzovaného textu na téma „bitcoin a spotřeba elektřiny“, který letos v květnu vyšel v žurnálu Joule.
Všichni si myslí, že jsou bitcoiny anonymní. Dají se ale velmi jednoduše stopovat, upozorňuje expert
Bitcoinová síť není tak anonymní, jak by se nezkušeným uživatelům mohlo zdát. Existují totiž nástroje, které pomáhají jednotlivé transakce přiřadit k uživatelům. „Běžný člověk při běžné transakci rozhodně není anonymní," tvrdí Tomáš Marada.
Na druhou stranu, právě zhruba tolik elektřiny zkonzumují za rok elektrická zařízení ve „stand by“ módu, a to pouze ve Spojených státech. Je-li tedy bitcoin plýtváním, pak už dávno plýtváme mnohem zásadněji.
Nutno navíc říci, že bitcoinová komunita pracuje na technologickém vylepšení sítě, které by energetickou náročnost snížilo. Do jisté míry je však energetická náročnost také záměrem. Například proto, že se při vysoké energetické náročnosti těžby stává energeticky nákladným – a tudíž nevýnosným – také samotné „padělaní“ bitcoinů.
Zmíněný poslanec Pirátské strany jednal samozřejmě odsouzeníhodně. Služební byt nemá sloužit k soukromému byznysu a soukromému obohacování se. Veřejný „kartáč“, jehož se mu dostalo, je na místě.
Bitcoin se může stát skvělým nástrojem pro chudé země, tvrdí expert na kryptoměny
Elektronická měna bitcoin se rozdělila na dvě části. Jedna skupina vývojářů usiluje o to, aby systém dokázal zpracovat více transakcí než dosud. Stali se členové bitcoinové komunity obětmi hry zvané letadlo nebo pyramida? Vydělá na systému jen hrstka zasvěcených, a ostatní spláčou nad výdělkem? „Jedná se o bublinu. A tak jako splaskly všechny bubliny, tak splaskne jednou i bitcoinová bublina,“ předpověděl v pořadu Pro a proti právník a publicista Aleš Rozehnal.
„Kartáč“ by však ani v důsledku této kauzy neměly dostat samotné kryptoměny. Ani bitcoin, ani Zcash, ani kterákoli jiná. Kryptoměny představují v oblasti platebního styku revoluci, jakou třeba v oblasti dopravy bylo létání.
První pokusy o dobytí vzdušného prostoru končily úsměvně, v horším případě tragicky. Pád vzducholodě Hindenburg tuto tragičnost symbolizuje. Naštěstí ani po této katastrofě nedošlo k zákazu létání. Dnes z toho profituje celé lidstvo. Rok 2017 byl prvním rokem dějin, který se obešel bez jediného opravdu závažného leteckého neštěstí s desítkami mrtvých. Při stále rostoucím počtu letů, které jsou každoročně odbaveny, jde takřka o zázrak.
Kryptoměny jsou dnes tam, kde bylo letectví před sto a více lety. Svoji tragédii typu „Hindenburg“ tedy mají dokonce ještě spíše před sebou. Trpí řadou dětských bolestí, z nichž jednou je právě enormní spotřeba elektřiny. Historie však učí, že lidé nakonec kryptoměny učiní hospodárnými a bezpečnými. Tak jako se jim to podařilo v letecké přepravě.
Možná také, že současné kryptoměny jsou pořád ještě jen kryptoměnami typu „vzducholoď“ a že kryptoměny typu „aeroplán“ nebo „letoun“ teprve čekají na své vynalezení. A teprve ty se ukáží být těmi opravdu perspektivními, které se masově rozšíří. Tak jako se masově rozšířily aeroplány a letouny, a nikoli vzducholodě.
Hlavně jen teď nic nezakazujme, pokud možno ani nic neomezujme. Umožněme volný rozvoj kryptoměn.
Autor je hlavním ekonomem společnosti Cyrrus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
